Brněnští astrofyzici úspěšně zkoumali vzácné dvojhvězdy

Tým brněnských astrofyziků nalezl několik kandidátů na extrémně vzácné dvojhvězdy. Jejich jednou složkou je proměnná pulzující hvězda typu RR Lyrae. Astrofyzici se na základě svých pozorování domnívají, že druhou složkou mohou být jak červení trpaslíci, tak černé díry. Výsledky výzkumu publikovaly zahraniční odborné časopisy, základní informace zveřejnilo oddělení astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity na svém webu.

Výzkumy také ukázaly, že oběžné doby dvojhvězd mohou být mnohonásobně delší, než se původně předpokládalo. Studie, která podstatně rozšiřuje seznam těchto ojedinělých objektů, tak podle brněnských astrofyziků představuje velký úspěch.

Týmu okolo Jiřího Lišky z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity a Marka Skarky, který v současnosti působí v Akademii věd v Budapešti, se konkrétně podařilo identifikovat 11 kandidátů dvojhvězd. Jde o druhý nejpočetnější seznam svého druhu.

K objevu a analýze nových možných dvojhvězd autoři využili faktu, že při oběhu RR Lyrae složky okolo neviditelného souputníka zdánlivě dochází k malým cyklickým změnám její pulzační periody. Konkrétně jde o urychlování či zpožďování pozorovaných světelných změn.

Výzkumníci dále sestavili databázi všech známých kandidátů, navíc provedli detailní analýzu dvojhvězdnosti u objektu označovaného TU UMa. Proto vznikly dvě samostatné studie, publikované v časopisech Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a Astronomy & Astrophysics.

Dosud se předpokládalo, že dvojhvězdy s RR Lyrae složkou mají oběžnou periodu dlouhou několik let. Brněnští astrofyzici dospěli k závěru, že to může být několik desítek let, v některých případech i více než sto let. Z výzkumu hmotností nepozorovaných souputníků také vyplývá, že by druhou složkou dvojhvězdy mohli být jak takzvaní červení trpaslíci, tedy velmi malé a chladné hvězdy, tak degenerované zbytky hvězd, jako jsou bílí trpaslíci nebo neutronové hvězdy.

"Zřejmě nejzajímavějšími kandidáty jsou hvězdy s označením RZ Cet a AT Ser nacházející se v souhvězdích Velryby a Hada. Hmotnosti předpokládaných souputníků těchto dvou hvězd odpovídají neutronovým hvězdám či dokonce černým dírám," napsali brněnští astrofyzici na svém webu.