Mars a Země vznikly ve stejné době a ve stejné oblasti sluneční soustavy. Přesto je poloměr Marsu o polovinu menší a rozdíl v hmotnosti obou planet je dokonce desetinásobný. Nový matematický model nabízí vysvětlení této záhady.
Už předchozí výzkumy naznačovaly, že Marsu mohl množství "stavebního materiálu" ukrást Jupiter, který se v raných fázích vývoje sluneční soustavy dočasně přiblížil více ke Slunci. Této teorii však odporovala existence pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Odkud se vzala?
Model vytvořený americko-francouzským týmem ukazuje, že mezi dávným výletem Jupitera ke Slunci a existencí pásu asteroidů není rozpor. Vědci o tom informují v časopise Nature.
Země nyní obíhá ve střední vzdálenosti asi 150 milionů kilometrů od Slunce, Mars ve vzdálenosti 228 milionů kilometrů a Jupiter 779 milionů kilometrů. Z modelu vyplývá, že v době, kdy se planety naší sluneční soustavy teprve formovaly, se Jupiter mohl ke Slunci přiblížit až na vzdálenost 224 milionů kilometrů. Svým gravitačním působením "vyluxoval" větší část hmoty, kterou by k sobě jinak přitáhl vznikající Mars.
Když se krátce poté zformoval Saturn, změny v rozložení gravitace opět "odtáhly" Jupiter na jeho dnešní oběžnou dráhu.
Model také ukázal, že průchod Jupiteru oblast ležící mezi dnešními oběžnými drahami Marsu a Jupiteru vyčistil od drobného smetí, asteroidy se tam dostaly až později. Pocházejí ze dvou zdrojů: z vnitřní části sluneční soustavy a z prostoru ležícího mezi a za obřími planetami. To vysvětluje, proč dnes v pásu asteroidů astronomové nalézají dva druhy těles – jedny zcela "suché", druhé, podobné kometám, s vysokým obsahem vodního ledu.
Podobné "výlety" plynných obrů do blízkosti jejich mateřské hvězdy astronomové zaznamenali i u jiných hvězd v naší galaxii.
