Čína v pátek zveřejnila další fotografie z odvrácené strany Měsíce, kde počátkem ledna přistála její sonda Čchang-e 4. Je mezi nimi i unikátní 360stupňový záběr sestavený z 80 snímků, které byly pořízeny z fotoaparátu umístěného na vrcholku sondy, a také první fotografie zhotovené robotickým vozítkem Nefritový králík 2, jež sonda na Měsíc dopravila.
Na fotografiích, které publikoval Čínský národní vesmírný úřad CNSA, je vidět skalnatý povrch Měsíce rozeklaný krátery. "Z tohoto panoramatického snímku je patrné, že sonda je obklopena spoustou malých kráterů. Je to fascinující pohled," řekl agentuře Nová Čína astronom Li Čchun-laj, který se na nynější čínské měsíční misi podílí.
Vědci na základě panoramatických snímků provedli předběžnou analýzu terénu obklopujícího sondu, napsala agentura Nová Čína. Odvrácená část přirozeného satelitu Země zatím nebyla zblízka probádána; Číňané jsou první, komu se tam podařilo přistát. Úkolem mise je kromě jiného studovat geologické podmínky na odvrácené polokouli Měsíce, která je mnohem hornatější a obsahuje mnohem méně měsíčních moří.
Na nových snímcích je vidět jak sonda Čchang-e 4, tak i robotické vozítko Nefritový králík 2, které ve čtvrtek procitlo z preventivní hibernace a obnovilo činnost. Do klidového stavu byl aparát uveden v sobotu, aby se chránil před přechodně vysokými teplotami přesahujícími 100 stupňů Celsia, uvedl Čínský národní vesmírný úřad.
Podobně jako Země dostává i Měsíc světlo a teplo od Slunce. Za dlouhého měsíčního dne, který trvá zhruba 14 pozemských dní, stoupá teplota měsíčního povrchu postupně až na 130 stupňů Celsia, za měsíční noci může klesat až na minus 170 stupňů Celsia.
Poté, co se ve čtvrtek povrch odvrácené strany Měsíce opět ochladil, mohlo být vozítko znovu uvedeno do provozu. Sonda i vozítko jsou v dobrém stavu, sdělil Čínský národní vesmírný úřad CNSA.
Vzhledem k tomu, že se sonda nachází na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země, není přímá komunikace s pozemským řídícím střediskem možná. Nové fotografie poslala čínská sonda na Zemi přes satelit, který Čína loni umístila na oběžnou dráhu kolem takzvaného libračního centra L2 (Lagrangeův bod L2) v soustavě Země-Měsíc. Librace je označením pro kývavý pohyb Měsíce vůči pozorovateli ze Země, který díky tomu může spatřit zhruba devět procent povrchu odvrácené části Měsíce.
Čínský národní vesmírný úřad zveřejnil rovněž 12minutové video přistání sondy Čchang-e 4 s využitím více než 4700 snímků pořízených fotoaparátem na palubě. Ukazuje, jak sonda upravuje svou výšku, rychlost a polohu ve snaze vyhnout se překážkám v místě dosedu.
Sonda s vozítkem přistála ve Von Karmánově kráteru, který se nachází v Aitkenově pánvi u jižního lunárního pólu. Podle předpokladu vědců pánev vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin a výzkum její části by mohl přinést další informace týkající se vzniku a vývoje naší sluneční soustavy.
