Snímky měsíčního povrchu prokazují, že v relativně nedávné geologické minulosti se poloměr Měsíce zkrátil nejméně o sto metrů, přičemž proces možná stále pokračuje. Zmenšování Měsíce pravděpodobně souvisí s jeho ochlazováním.
Vyplývá to ze studia snímků měsíčního povrchu, které pořídila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Fotografie geologických zlomů na měsíčních vysočinách, které lze vysvětlit právě smršťováním, pořídily v oblasti rovníku už posádky Apolla 15, 16 a 17. Teprve LRO však podobné zlomy objevila a ve vysokém rozlišení nasnímala i v jiných částech Měsíce. To umožnilo jejich správnou interpretaci.
Měsíc se v raných fázích své existence zahřál v důsledku srážek s asteroidy a rozpadem radioaktivních prvků. Postupně začal chladnout, což vedlo k jeho smršťování. Analýza fotografií ukázala, že zlomy jsou relativně (v měřítku celé měsíční historie) mladé, utvářely se v průběhu poslední miliardy let, možná dokonce v posledním stu milionů let.
Je možné, že smršťování stále probíhá. Astronauti z projektu Apollo zaznamenali na Měsíci seismickou aktivitu. Lze ji sice vysvětlit i srážkami s meteority, kolísáním teploty mezi dnem a nocí a gravitačním působením Země, alespoň částečně však může být způsobena právě pokračujícím smršťováním.
Mezinárodní tým o svém objevu informuje v aktuálním vydání časopisu Science.
Zlomy v oblasti rovníku (černé body) zaznamenaly už posádky Apolla 15, 16 a 17, v dalších oblastech (bílé body) je objevila sonda LRO.
