Astronomka Dorottya Szécsi dostane Prémii Jana Friče, kterou od roku 2009 uděluje Astronomický ústav Akademie věd ČR mladým vědcům za mimořádné výsledky. Szécsi zkoumá masivní hvězdy s nízkým obsahem těžkých kovů, jejichž výskyt přirovnává k existenci yettiho.
Masivní hvězdy chudé na těžké kovy hledala Szécsi v Mléčné dráze a jejím okolí. "Lidé mluví o jejich možné existenci, vytvářejí hypotézy, používají je k vysvětlení jinak nevyřešitelných jevů... Ale nikdo je doposud přímo neviděl," popsala jejich zvláštní postavení. Svůj výzkum proto připodobnila k "hledání stop yettiho ve sněhu".
Známky po těchto hvězdách našla v útvarech zvaných globulární klastry. Jsou to shluky vzniklé z dávno vyhaslých hvězd. "Pokud byli tito kosmičtí yettiové dostatečně velcí a silní, měly by být jejich stopy i dnes stále pozorovatelné. Tedy že pokud se populace těchto dostatečně masivních hvězd chudých na kovy nacházela v raných globulárních klastrech, vysvětluje to pozorovanou strukturu těchto klastrů," uvedla.
Podle Astronomického ústavu přispěla práce vědkyně k mezinárodní prestiži ústavu. Cena, kterou dostane, je pojmenovaná po fyzikovi, chemikovi a podnikateli Janu Fričovi. Bratři Jan a Josef Fričovi se zasloužili o rozvoj astronomie, Josef v roce 1898 po předčasné smrti svého bratra založil ondřejovskou hvězdárnu.
Szécsi převezme cenu v pondělí v knihovně Astronomického ústavu v Ondřejově, ceremoniál bude spojen s její přednáškou v angličtině. V minulosti toto ocenění získali například Maciej Zapiór, který se věnuje bouřlivým jevům na Slunci, Fréderic Marin za výzkum aktivních galaktických jader nebo Ondřej Kopáček, který se zaměřuje na jevy související s magnetickým polem v okolí černých děr.
