Zatímco technici postupně prověřují všechny systémy a postupně probouzejí robota k činnosti, jeho kamery pořizují první snímky povrchu. Zatím v malém rozlišení. Nezahálejí ani satelity na oběžné dráze Marsu. Zachytily přistávají manévr i místo přistání.
Na úvodním snímku je srovnání dvou záběrů pořízených krátce po sobě malou kamerou s nízkým rozlišením, jejímž hlavním úkolem je vyhledávat překážky v okolí robota. Vlevo je záběr pořízený ještě před odstraněním prachového krytu, vpravo tatáž scéna po jeho odstranění. Vpředu se tyčí hora Sharp, na kterou by se měla Curiosity vyšplhat.
Jeden z prvních barevných snímků pořízených Curiosity je umístěn na pozadí počítačové simulace povrchu, rekonstruované ze snímků, které z oběžné dráhy pořídily satelity Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a evropský Mars Express. Snímek byl pořízen zatím v malém rozlišení a přes ochranný kryt. Další záběry budou mnohem kvalitnější. Snímek okraje Galeova kráteru je nakřivo, protože kamera je umístěna na rameni, které je zatím složeno, takže čip digitálního aparátu je vzhledem k horizontu pootočen o 30 °.
Družice MRO zachytila 24 hodin po přistání robota i zařízení, které mu umožnilo bezpečně dosednout na povrch. Zcela vpravo je vidět tepelný štít, který dopadl jako první. Následoval ho padák s horním krytem (vlevo dole). Curiosity je uprostřed a vlevo nahoře lze spatřit plošinu, z níž se robot spustil na povrch. Plošina poté pomocí raketových motorů odlétla asi o 650 metrů dále, aby Curiosity neohrozila.
Detail předchozího záběru, v kroužku je vidět Curiosity uprostřed temného kruhu. Vznikl, když raketové motory plošiny odvály prach usazený na povrchu.
MRO zachytila Curiosity i během přistání ve chvíli, kdy byla ještě zavěšena na padáku. Pod ní není místo přitání, protože družice scénu snímala z velkého úhlu.
