Vláda v Káhiře prodloužila výjimečný stav v zemi, který s krátkým přerušením trvá už od roku 1967. Oficiálně proto, aby mohla zasahovat proti terorismu a obchodu s drogami. "Jsme zklamáni", prohlásil v první reakci mluvčí ministerstva zahraničí USA.
Mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch hovoří o "porušení slibu". Vláda prezidenta Husního Mubaraka už před pěti lety oznámila, že výjimečný stav brzy zruší.
Tento týden ho ale v urychleném řízení znovu o dva roky prodloužila. Kontroverzní zákon schválil 454členný egyptský parlament, kde má vládní strana absolutní většinu. Proti hlasovali 103 zákonodárci a 43 se hlasování zdrželo.
Prodloužení platí až do 31. května 2012. Pro autokratický režim na Nilu jde o citlivé časové období, protože příští rok se konají prezidentské volby a následovnictví churavějící hlavy státu Mubaraka zatím ještě není vyřešeno. V uplynulých týdnech navíc získalo opět na síle stávkové hnutí, jehož účastníci protestují proti zvyšujícím se cenám a nízkým mzdám.
Čtyři z deseti Egypťanů musejí vyjít s o málo více než jedním eurem na den.
Výjimečný stav dává polici a tajným službách rozsáhlé pravomoci. Odhaduje se, že v egyptských vězeních je kolem deseti tisíc lidí bez řádného rozsudku. Na základě zákona o výjimečném stavu byly zřízeny speciální soudy, proti jejichž rozhodnutí není odvolání.
ČTĚTE TAKÉ: Marný boj Egypta s tunely pod hranicí s Gazou
Útočníci zavraždili v Egyptě sedm křesťanů
Pověste ho, zní od Nilu. V Německu soudí vraha Egypťanky
Zákon byl v poslední době využit i proti opozičním silám a režimu nepohodlným blogerům.
Výjimečný stav vládne v Egyptě od roku 1967. Byl přerušen jen jednou, a sice na 18 měsíců v letech 1980 až 1982. Po zavraždění prezidenta Anvara as-Sadátá v říjnu 1981 byl výjimečný stav vyhlášen znovu a platí až do dneška.
Egyptská vláda se snaží jeho opětovné prodloužení vydávat za pokrok. "Zavazujeme se používat zákon jen v případech drog a terorismu," chlácholil opozici při projevu v parlamentu premiér Ahmad Nazíf.
Ve vládním prohlášení se uvádí, že legislativa už neumožňuje sledovat komunikaci mezi lidmi, cenzurovat média a zabavovat majetek. Human Rights Watch označuje tyto dodatky za "kosmetické".
Foto: ČTK/AP, Profimedia a Graphic News
