Netradiční příběh
Génius i atentátník. Žil jako poustevník, nebyl k dopadení

Byl geniálním matematikem, který již v 16 letech získal stipendium na Harvardově univerzitě. Theodore Kaczynski po získání doktorátu učil na vysoké škole, nadějnou vědeckou dráhu ale opustil. Žil jako poustevník a vyráběl pumy, jimiž útočil proti svým domnělým nepřátelům. Nakonec zabil tři lidi a do dějin vstoupil pod přezdívkou Unabomber. Za 16 teroristických útoků v letech 1978 až 1995 byl v roce 1998 odsouzen na doživotí. Kaczynskému bude 22. května 75 let.

Své činy motivoval odporem k průmyslové civilizaci a láskou k přírodě. Výbušniny zasílané poštou vyráběl tak precizně, že policie roky neměla téměř žádnou stopu. Poprvé dal o sobě vědět v roce 1978, kdy chtěl pomocí dopisové bomby zabít profesora Jihozápadní univerzity v Chicagu. Po dalších deseti útocích si v roce 1985 vyžádala Unabomberova nálož první oběť, jíž se stal sacramentský obchodník s počítači. Po dalších devíti letech s dalšími třemi útoky usmrtila balíčková bomba ve státě New Jersey vedoucího pracovníka reklamní firmy. Poslední útok, který Unabomber uskutečnil v dubnu 1995, usmrtil lobbistu dřevařských společností v Kalifornii.

Nálože vybuchovaly v kancelářích a domovech vědců, jedna v letadle, v kancelářích firem zabývajících se těžbou dřeva a dalších institucí, které podle Kaczynského názoru ohrožují přírodu a životní prostředí a zneužívají technického pokroku. Díky tomu také dostal přezdívku Unabomber (University and Airline bomber). Kromě tří obětí na životech si jeho útoky vyžádaly těžká zranění 23 osob.

Kaczynski unikal policii dlouhých 17 let, konec příběhu si však napsal sám. V červnu 1995, zřejmě z ješitnosti, požádal deníky The New York Times a The Washington Post, aby zveřejnily jeho politický manifest Industriální věda a její budoucnost. Slíbil, že pokud tak učiní a budou dále zveřejňovat jeho články, s terorismem přestane. Hlavní myšlenkou manifestu byl konflikt mezi přírodou a technikou, který může vést k záhubě lidstva. Podle odborníků celé pasáže tohoto textu opsal norský atentátník Anders Behring Breivik, který v roce 2011 zabil při útoku v Oslu a při masakru na ostrově Utöya 77 lidí.

Na stopu Unabombera upozornil policii jeho mladší bratr David Kaczynski, který po přečtení manifestu nalezl v textu mnoho paralel s dopisy, které psal jeho sourozenec domů. David Kaczynski poté získal vypsanou odměnu ve výši jeden milion dolarů. Z obdržené částky zaplatil poplatky a daně a zbytek věnoval obětem kriminálních činů spáchaných paranoidními schizofreniky.

Policie zadržela Kaczynského v jeho primitivním srubu v Lincolnu ve státě Montana v dubnu 1996. Žil zde jako poustevník a obživu si obstarával na zahradě svého srubu. V nejbližší knihovně si pak půjčoval odborné knihy o matematice a fyzice. Kaczynského advokáti chtěli obhajobu založit na tom, že jejich svěřenec trpí schizofrenií. Obžalovaný to ale odmítal a v lednu 1998 se pokusil ve vězení o sebevraždu oběšením. V květnu 1998 byl Unabomber odsouzen na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Narodil se 22. května 1942 v Chicagu do polské rodiny Wandy a Theodora Kaczynských. Doživotní trest si odpykává v nejpřísnější americké věznici ve Florence v Coloradu. Ta se označuje jako "supermax", protože má "supermaximální" stupeň ostrahy. Mezi její neblaze proslulé obyvatele patří například Zacarias Moussaoui, odsouzený na doživotí za podíl na teroristických útocích z 11. září 2001, a další známí teroristé spojení se sítí al-Kajda, americký pravicový extremista Eric Rudolph, který spáchal pumový útok na olympijských hrách v Atlantě v roce 1996, nebo například aktér jedné z největších špionážních afér v USA Robert Hanssen.

Ve vězení se Kaczynski věnuje psaní, vydal knihu Technologické otroctví. Jediné, čeho lituje, je, že "slábnou moje vzpomínky na hory, lesy, na kontakt s divokou přírodou". Svůj proces označoval za politickou záležitost, která měla diskreditovat jeho myšlenky. V roce 2011 se v soudně nařízené dražbě Unabomberových osobních věcí vybralo 230 000 dolarů, které dostali oběti útoků a pozůstalí.