Se všemi zadobře
Obamova řeč. Hodně patosu, málo plánů
20.05.2011 12:20 Analýza
Jasná podpora reformám na Blízkém východě a v severní Africe, ale příliš vágní, mlhavá agenda pro novou zahraniční politiku Spojených států. Arabský svět vzal na vědomí s napětím očekávaný zásadní projev Baracka Obamy, avšak žádné nadšení v něm zjevně nevyvolal. Též proto, že šéf Bílého domu vyjádřil jasnou podporu Izraeli.
Už předem bylo jasné, že Obamovo čtvrteční vystoupení bylo spojeno s nemalým rizikem. Nikdo mezi marockou Casablankou a iráckým Bagdádem ostatně neočekával, že americký prezident vystoupí se zásadní řečí k "arabskému jaru", jak se snažila sugerovat četná média. Ostatně, na to už bylo příliš pozdě.
Obama se k tomu přesto odhodlal. Výsledek připomíná spíše hodnocení, jak prezident USA vidí změny v citovaném regionu. Obama se snažil vysvětlit, proč si tyto změny vynucují novou kapitolu v historii americké diplomacie.
Nabízel ale především pochvalná a chlácholivá slova. Historický projev to nebyl a "nová kapitola" obsahuje mnoho stran, které už dějiny dávno napsaly anebo je právě píší.
Obama vyslovil své uznání nositelům současných revolt v arabském světě především tím, že je podrobně jmenoval: demonstranta v Damašku, opozičníka v Benghází, protestující ženu San'á. Bylo to patetické. A USA samy sebe považují za morální sílu, která je na straně těch, kteří chtějí vybojovat demokratické poměry a více lidských práv. Kritizoval dokonce svého spojence Bahrajn, kde režim bije a střílí demonstranty.
Obama ale více či méně ušetřil kritiky Sýrii a situaci v Saúdské Arábii už nezmínil vůbec. Co v souvislosti se Saúdy znamená, když USA "plně podporují reformy".
Americký prezident nalezl ve své řeči většinou ten správný tón. Co ale prohlásil, vědí arabské země už dávno. Obama hovořil hodně o hodnotách, které chce jeho vláda hájit, ale už méně o s nimi spojených konkrétních krocích a metodách. Obhajoval sice vojenskou intervenci v Libyi kvůli předchozím údajným masakrům, neodvodil z toho ale žádnou linii, doktrínu pro nejbližší budoucnost. Jako by chtěl být stále se všemi zadobře a nechat si do budoucna otevřená všechna vrátka.
Mnozí v arabském světě se proto domnívají, že Obama nedokáže držet krok s rychle se měnícími poměry a nenabídl nic konkrétního. "Jen prázdná slova, jež nemohou čelit tomuto novému světu," řekl egyptský konzultant Muhsín Sahráví.
Libyjská opozice si myslí, že Obama sice hovořil v její prospěch, avšak vyhnul se uznání jejích zástupců. "Je to pokrok, ale byl velmi opatrný," řekl mluvčí opozice Džalál Kalal. USA na rozdíl od některých evropských států neuznaly opoziční radu, která působí v Benghází.
Irácký poslanec Zuhajr Aaradží řekl, že Obamova slova pochopil jako podporu zemím, v nichž se už režimy změnily, tedy Egypt, Tunisko nebo Irák. "Amerika ale musí svou politiku vyvažovat. Kritizujeme její mlčení vůči tomu, co se odehrává v Bahrajnu," řekl. Obama se přitom o Bahrajnu zmínil také, když prohlásil, že tam musí skončit kruté zásahy proti demonstrantům a začít dialog.
Isám Irján z egyptského Muslimského bratrstva Obamův projev považuje za zklamání. "Nic nového. Americká strategie se nemění. Amerika dál podporuje diktátorské vládce v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu," řekl.
Americký prezident si myslí, že předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu nikdy neučiní takové ústupky, které by umožnily Izraeli uzavřít mírovou dohodu s Palestinci. Po čtvrtečním Obamově projevu o Blízkém východě to dnes napsal lit The New York Times, který se odvolal na Obamovy poradce.
Prezident se vyslovil konkrétně k hranici budoucí Palestiny. Řekl, že by měla po dohodě a vzájemné územní výměně odpovídat hranici palestinského území do války v roce 1967.
Netanjahu prohlásil, že neočekává, že USA budou Izrael nutit ke stažení na hranici, která není ubránitelná. Obama požadavek na bezpečnost Izraele nijak nezpochybnil a řekl jasně, že na společné hranici se musejí obě strany dohodnout.
Hranice z roku 1967 vede po linii, za níž by se ocitlo víc než 100 židovských osad s 280 tisíci obyvatel. Netanjahu tento týden řekl, že si Izrael aspoň velké bloky osad u linie hodlá ponechat. Jeho předchůdce Ehud Olmert šel ale dál, protože za to Palestincům nabídl územní kompenzaci.
Obamovo přihlášení k hranici z roku 1967 vítají nejen Palestinci. Jordánský ministr zahraničí Násir Džúdí řekl, že Jordánsko očekává v brzké době praktické kroky, které přinesou dohodu o hranici a bezpečnosti.
Nejvyšší palestinský představitel Mahmúd Abbás ocenil Obamovu výzvu k obnově mírových rozhovorů, ale palestinský politolog Sámir Avad poznamenal, že "Obama neřekl nic nového. Hájil izraelskou pozici, a to není role pro čestného prostředníka."
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.