Pro Džajsuchbaje Patela i jeho rodinu byla práce řezače diamantů vstupenkou do lepšího života. V listopadu mu však permanentka vypršela, když malá továrna, kde pracoval, musela ukončit provoz. Podobný osud potkal další stovky fabrik. Diamantová poptávka v Evropě a Spojených státech klesá a sto tisíc lidí se najednou ocitlo bez práce.
"Pracoval jsem v tomhle odvětví téměř třicet let a už jsem viděl hodně vzestupů a pádů," vzpomíná otec tří dětí Patel. "Ale nikdy se továrny nezavíraly tak houfně jako teď." Nyní pracuje v místní knihovně za polovinu svého předchozího platu. Za knihovnickým pultem si vydělá zhruba dva tisíce rupií (850 Kč) měsíčně.
Nesnáze, které zasáhly diamantové město Surat, odrážejí širší problémy indického exportu, který se řadí v Asii na páté místo. Vývoz klesal poslední čtyři měsíce v řadě a poslední dostupné údaje z ledna hovoří o šestnáctiprocentním poklesu.
ČTĚTE TAKÉ: Diamanty: válečníci, klenotníci
Gándhí chce zpět diamant Koh-i-noor z britské koruny
Během boomu ve stovkách a stovkách továren pracovalo přes deset hodin denně odhadem osm set tisíc dělníků. Robotníci pocházející většinou z regionu Sauraštra ze státu Gudžarát v dílnách brousili a leštili drahokamy na export.
Indie doposud produkovala zhruba sedm z každých deseti diamantů, většinou těch levnějších okolo jednoho karátu. Nyní továrny ztichly. Obětí finanční krize se stalo i město Surat, srdce diamantového průmyslu, který vyrostl díky umu místních řemeslníků, levné pracovní síle a legendárnímu podnikatelskému duchu.
"Lidi tu uplynulých třicet, čtyřicet let tvrdě dřeli, aby vybudovali svoje obchody, ale díky téhle krizi se všichni bojí riskovat a nevěří si ani mezi sebou," popisuje chmurnou současnost Anoop Mehta, prezident Diamantové burzy Bharat v Bombaji. "To, co vydělali za několik let, ztratili ve zlomku vteřiny. Tenhle obchod stojí na důvěře, takže když se platby zpožďují, když se objednávky ruší, vaší důvěrou to otřásá."
Příliš málo
Indický export broušených a leštěných diamantů klesl od dubna minulého roku o 11 miliard dolarů (3 procenta). Několik továren zcela vyměnilo stroje a přeorientovalo se například na textilní výrobu.
"Lidé z Gudžarátu jsou velmi šikovní obchodníci a rychle se adaptují na novou situaci. Ale tohle je extrémní stav a zasáhlo to každé průmyslové odvětví, tak nevím, jak to stráví," říká Vasant Mehra, předseda Rady pro podporu exportu drahokamů a klenotů (Gem & Jewellery Export Promotion Council).
Rahul Gándhí z Indického národního kongresu, o němž se mluví jako o potenciálním premiérovi Indie, již Surat navštívil. Snaží se na svou stranu získat lidi bez práce, jejichž politická váha během krize roste. Na přelomu dubna a května jsou totiž v Indii všeobecné volby.
Přes zájem o propuštěné diamantové dělníky je těžké získat jejich přesné počty. Odhady se pohybují mezi pěti až osmi sty tisíci lidí z šesti až deseti tisíc továren. Celkově přišlo toto průmyslové odvětví až o čtyřicet procent fabrik. Podle úřadu sociální péče spáchalo více než sedmdesát pracovníků sebevraždu.
Představitelé diamantového průmyslu se již obrátili na stát Gudžárat i na centrální banku s žádostí o pomoc. Sami dali dohromady krizový balíček v hodnotě pěti milionů rupií (2 miliony Kč) pro dělníky.
Pro Patela to však mnoho neznamená: "Tolik let jsme pracovali pro majitele továren dvanáct až čtrnáct hodin denně. A teď nám ani nepomůžou. Nabízejí nám příliš málo. Jak se mám ve svém věku naučit něčemu novému?"
Město Surat a jeho brusiči diamantů však nejsou sami. Podle průzkumu ministerstva práce přišlo o práci v sektoru malých podniků od října do prosince zhruba půl milionu lidí. Tato oblast přitom představuje šedesát procent ekonomické aktivity země.
Foto: Reuters
