Balkánský konflikt
"Kapitán Dragan", velitel srbských povstalců, dostal 15 let
26.09.2017 17:30
Bývalý velitel srbských polovojenských jednotek v Chorvatsku během války v letech 1991 až 1995 Dragan Vasiljković byl v úterý ve Splitu odsouzen k 15 letům vězení. Tamní župní soud ho uznal vinným z válečných zločinů. Odsouzený, známý pod válečnou přezdívkou kapitán Dragan, veškerá obvinění odmítá. Rozsudek je nepravomocný.
Vasiljković je viněn především z odpovědnosti za mučení, špatné zacházení a zabíjení zajatých chorvatských vojáků a policistů. Nejprve v červnu a červenci 1991 v Kninu, který byl metropolí samozvané Republiky srbská Krajina (RSK), a posléze v únoru 1993 u Benkovace. K tíži mu prokuratura rovněž dává účast na plánování útoku na město Glina v červenci 1991, při kterém přišli o život civilisté a při němž byl drancován a ničen majetek.
Proces začal až loni v září. Vasiljković má australské občanství a Austrálie ho vydala Chorvatsku k trestnímu stíhání až v červenci 2015. Stalo se tak po právní bitvě kolem extradice, která trvala deset let, během nichž byl kapitán Dragan převážně ve vydávací vazbě.
Vasiljković se narodil v prosinci 1954 v Srbsku a do Austrálie odešel, když mu bylo 15 let. V roce 1991 se na Balkán vrátil, aby se ujal výcviku srbských povstalců, kteří se se zbraněmi v rukou vzbouřili proti jednostrannému odtržení Chorvatska od Jugoslávie. Po válce žil v australském Perthu pod jménem Daniel Snedden a do svého zatčení pracoval jako trenér golfu.
Ještě za války, když po půlročním působení kvůli neshodám s krajinským politickým vedením odešel na čas do Bělehradu, kapitán Dragan tvrdil, že jeho cílem jako velitele bylo obsazovat území, a vůbec ne zabíjet co nejvíce Chorvatů. Důrazně přitom popřel, že by se v jeho jednotkách krutě zacházelo se zajatci. Vyslovil se i proti vytváření polovojenských skupin, které jsou podle něj málo účinné a potenciálně nebezpečné.
Pomáhal vůdci bělehradského podsvětí
Je mu ale mimo jiné také vyčítáno, že se podílel na výcviku zločiny neblaze proslulé polovojenské formace takzvaných Tygrů, zformované Željkem Ražnjatovičem, známým pod přezdívkou Arkan. Ten byl v té době jedním z mocných vůdců bělehradského podsvětí a založil i vlastní politickou stranu.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) při projednávání případu bývalého "prezidenta" RSK Milana Martiče v roce 2007 jmenoval Vasiljkoviče jako účastníka zločinů spáchaných na Chorvatech a na dalších osobách nesrbské národnosti. Žádost o jeho zadržení ale nevydal.
Republiku srbská Krajina, která zabírala téměř třetinu chorvatského území, vyhlásili chorvatští Srbové v prosinci 1991 poté, co se Chorvatsko téhož roku jednostranně odtrhlo od Jugoslávie. Začátkem srpna 1995 chorvatská armáda provedla bleskovou ofenzivu Bouře, která existenci RSK ukončila.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.