Turecko se dnes nepatrně přiblížilo možnému členství v Evropské unii. EU s ním totiž na dnešní přístupové konferenci v Bruselu otevřela novou vyjednávací kapitolu, která se tentokrát týká daní. Novinářům to dnes řekl český ministr zahraničí Jan Kohout, který jednání, jež byla poslední akcí českého předsednictví, s Tureckem vedl.
Kapitol je totiž celkem 35, přičemž Turecko zatím otevřelo jen 11 (včetně daňové kapitoly) a z nich se mu dosud podařilo uzavřít vyjednávání o jedné. Dalších osm kapitol zůstává blokováno kvůli problémům s Kyprem a v případě zbývajících kapitol Turecko ještě nesplnilo podmínky nutné pro jejich otevření.
ČTĚTE TAKÉ: Obama v Turecku: USA nejsou ve válce s islámem
Budoucí šéf NATO v Turecku hájil karikatury
Útočníci v Turecku zmasakrovali svatbu. Desítky mrtvých
V dalších měsících by nicméně turecká snaha o vstup do EU, o nějž země požádala již v roce 1987, mohla opět o něco pokročit. Po Češích, kteří jsou vstupu Turecka poměrně otevření, do čela unie ve středu nastoupí Švédové, které snahy Ankary rovněž podporují. Výraznými odpůrci tureckého členství jsou však vlivné nynější vlády v Německu a ve Francii.
Podle Kohouta však neexistuje proti rozšiřování unie mohutný odpor členských států, ale na druhou stranu ani výrazná chuť přijmout Turecko a další země. "Důležité je, že se ten proces nezastavil," dodal český ministr zahraničí.
Turci nicméně ze svých ambicí nijak nehodlají slevovat. "Všechna naše snaha je napřena k jednomu cíli. Turecko očekává, že se stane plnohodnotným členem Evropské unie," odmítl jejich obavy hlavní turecký vyjednávač Egemen Bagis. Podle něj jsou Turci naopak připraveni otevřít jednání o dalších kapitolách.
S tím souhlasí i generální ředitel Evropské komise Martin Leigh. "Věříme, že jsme schopni pokročit dále. Jde především o kapitoly životní prostředí, hospodářská soutěž, sociální věci, energetika a vzdělání," dodal. Problematické jsou však především kapitoly vzdělání, do níž spadá i kultura, a energetika.
Přestože k otevření kapitoly vzdělání není třeba splnit žádné podmínky, EU o ní vyjednávání nezahájila. Stejně tak i v případě energetiky, což se Turecku příliš nelíbí. Ankara má podle svých slov unii, která je závislá na nejistých dodávkách ruského plynu, přitom právě v energetice co nabídnout.
Vyjednávání by se ovšem mohlo "pohnout" při očekávaném podpisu smlouvy mezi EU a Tureckem o výstavbě plynovodu Nabucco. Ten má vést z velké části přes území Turecka a má unii pomoci snížit závislost na ruském plynu.
Cesta Turků do unie ale nejspíš bude trnitá i nadále, jako tomu bylo dosud. Brusel již v roce 1989 jejich žádost o členství odmítl oficiálně kvůli neplnění politických a ekonomických kritérií. V roce 1999 nicméně už Turecko dostalo status kandidáta na členství v EU a v říjnu 2005 začaly vstupní rozhovory.
Z Bruselu od té doby směrem k Turecku pravidelně zaznívá kritika za pomalé reformy. Loni v listopadu Evropská komise například kritizovala Ankaru kvůli malému pokroku v oblasti lidských práv.
Foto: Profimedia, ČTK/AP a Reuters
