S každými deseti decibely hluku se zvyšuje o 12 procent riziko vzniku infarktu. K těmto závěrům došla rozsáhlá studie Dánské onkologické společnosti, která zkoumala zdravotní rizika lidí bydlících nedaleko hlučných silničních tahů. Informuje o tom odborný časopis PLoS ONE.
O rizicích vdechování výfukových zplodin hovoří lékaři již několik let. Podle nově zveřejněné dánské studie však podobně škodí i hluk, který auta vydávají. První problémy se objevují již od hranice 40 decibelů, což odpovídá intenzitě ptačího zpěvu.
Během desetiletého výzkumu prozkoumali lékaři životní styl, zdravotní stav a rizika u 50 tisíc mužů a žen ve věku od 50 do 64 let. Kromě jejich návyků se zajímali o to, kde všude bydleli, jak jedí, jaká je hladina hluku v okolí jejich domu a jaká mají zdravotní rizika a dědičné predispozice k různým chorobám.
| Jak je co hlučné: |
|
20 db - šum listí 40 dB - ptačí zpěv 70 dB - vysavač 80 db - hluk metra 75 dB - auto jedoucí 100 km/hod. 90 db - jedoucí vlak 110 dB - diskotéka 170 dB - petarda |
Za dobu zkoumání zažilo dostalo infarkt 1600 lidí, většina z nich dlouhodobě bydlela v extrémně hlučném prostředí nedaleko silničních tahů. "Zvýšené riziko srdečních problémů u těchto lidí zůstalo i poté, co jsme započítali jejich věk, pohlaví, váhu, dietu a kvalitu vzduchu, který vdechují," dodává vedoucí výzkumu Robert Bonow pro televizní stanicic ABC News.
Podle odborníků se na nebezpečí podepisuje zejména stres, který hluk vyvolává. "Lidé žijící v hlasitějším prostředí mají zvýšenou hladinu stresu a hormonu adrenalinu. Zároveň s nimi se zvedá i krevní tlak, což se negativně odráží na kardiovaskulárním systému," dodává Banow.
Zároveň zde může hrát roli nedostatečný odpočinek. Přestože si lidé myslí, že spí tvrdě celou noc, záznamy jejich spánkové aktivity ukazují, že se z hluboké fáze odpočinku probouzejí mnohem častěji a mnohem více se v noci hýbou. Lékaři proto doporučují přesunout ložnici do nejtišší části domu, případně spát v pokoji s okny odkloněnými od zdroje hluku.
Podle Václava Vika ze sdružení Občané proti hluku a emisím Češi toto nebezpečí velmi podceňují. Informaci o tom, že také hluk může způsobovat zdravotní komplikace, má jen menšina populace. "Problémy s hlukem jsou u nás často dehonestované. Ignorují se i u soudních kauz a často narážíme na ignoraci možných rizik," řekl Vik pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Česká města jsou podle jeho zkušeností srovnatelná s těmi evropskými. S rostoucí intenzitou dopravy by se však zastupitelé a obyvatelé velkých měst měli více zajímat o tuto problematiku. "Jako trend do budoucna bych viděl, že je lepší se zaměřit na eliminaci stávajících problémů a nevytvářet nové," dodává Vik.
