Navrhovaný zákon o speciálních zdravotních službách počítá s tím, že bude stanovena věková hranice pro umělé oplodnění na 55 let. Podle sexuologa Jaroslava Zvěřiny je to naděje pro bezdětné mladé páry, jejichž potomka by mohla "odnosit" žena přímo z rodiny. Jinak prý novinka nemá zásadní smysl. Šance, že žena nad padesát let otěhotní díky vlastnímu genetickému materiálu je minimální.
"Je to jenom hranice teoretické přípustnosti, která nám nic neříká o skutečné biologické plodnosti žen. Zachovalý a na mateřství připravený cyklus nemá v tomto věku mnoho dam," řekl Zvěřina pro on-line deník TÝDEN.CZ. Přiznává ale, že i dnes je možné starší ženy připravit na graviditu, čehož je možné využít zejména v rodinách, kde mladé páry nemohou počít potomka. "Matka může donosit oplodněné vajíčko dcery, genetický materiál bude mladých rodičů," vysvětluje.
Je to riziko
Zda se však lidé nad padesát let rozhodnou počít dítě s využitím asistované reprodukce, záleží pouze na jejich zodpovědnosti. "Je to otázka zdravého rozumu. Je vědecky dokázáno, že u starších otců stoupá riziko vrozené vady," upozorňuje Zvěřina. Nebezpečí se však skrývá i v těle matky. Lékař by měl objektivně posoudit možná rizika a zaujmout jasné stanovisko.
"S pokročilým věkem se začínají častěji objevovat celková onemocnění jako vysoký tlak, ischemická choroba srdeční, cukrovka či myomatosa dělohy. Tato onemocnění jsou potom během těhotenství velkým rizikem jak pro plod, tak zejména pro budoucí matku," vysvětluje primář Jaroslav Hulvert z Centra asistované reprodukce ISCARE. Sám se řídí pravidlem, že pracuje s vajíčky žen do 48 let.
Mezigenerační propast
Důkladné zvážení situace doporučuje i psycholožka Alena Vávrová: "Velký věkový rozdíl mezi rodiči a dítětem může mít za následek malou názorovou shodu a velkou vzájemnou propast." Členové rodiny si k sobě mohou hledat cestu složitěji, mohou mít časté spory či jinou hodnotovou orientaci. Zároveň zde hrozí riziko, že role toho, kdo pečuje a toho, kdo potřebuje péči se rychle otočí. Dítě se bude velice brzy obávat o zdraví svých rodičů.
Starší rodičovství má však z psychologického hlediska i výhody - matka s otcem mají jasnější hodnoty a priority, mají větší trpělivost, jsou existenčně jistější a dítě cítí potřebný pocit stability. Záleží však na osobní zodpovědnosti každého člena rodiny. "Někteří lidé celý život trpí tím, že nemají děti a berou to jako životní selhání. Jejich pořízením i v pokročilém věku by si splnili sen. Je ale nutné si uvědomit, že je to v prvé řadě výhodné pro rodiče a nikoliv pro samotné děti," říká Vávrová.
