Rozhovor TÝDNE
Imunolog Svoboda: Valí se na nás vážnější chřipková epidemie
26.11.2019 09:49 Rozhovor
Léčí pacienty, nad nimiž jiní doktoři zlomili hůl. Zkoumá nejen lékařské zprávy, ale také oči, jazyk či nehty příchozího. Stál u zrodu první imunologické ambulance u nás. Jak se za tu dobu proměnila naše imunita? "Jsme na tom dost mizerně," říká přední český imunolog Jaroslav Svoboda. Vysvětluje, proč přehnaná hygiena tělu neprospívá, a varuje: "Valí se na nás vážnější chřipková epidemie."
Česko bude podle hygieniků čelit během nadcházející zimy vážnější chřipkové epidemii než loni. Lze to prý vyčíst z počtu onemocnění v zemích na jižní polokouli, kde zima právě skončila. Je tato hrozba reálná?
Ano. Virus chřipky A se v průběhu času různě mění. K zásadnějším změnám dochází přibližně po pěti až deseti letech, nicméně virový kmen se může změnit i v průběhu jedné a téže epidemie, a to i během dvou měsíců! Loňská sezona nepatřila k závažnějším právě proto, že tu už několik let cirkuloval podobný virový kmen. Experti v národních laboratořích každoročně zkoumají vzorky od pacientů s chřipkou, aby zjistili, které kmeny chřipky jsou momentálně dominantní. Výsledky se předávají mezinárodním střediskům Světové zdravotnické organizace (WHO), které na základě závěrů stanovují složení očkovacích vakcín. Ta letošní obsahuje dva nové kmeny virů, další dva jsou podobné loňským.
Jste pro očkování proti chřipce?
Je to dosti individuální, ale spíše to doporučuji. Mějme na paměti, že chřipka je opravdu závažné onemocnění, které se nevyhýbá žádné věkové skupině. Infekce je nebezpečná především u starších nemocných trpících jiným chronickým onemocněním, například chorobám srdce, plic či krvetvorby. Nejúčinnější prevencí je zatím skutečně očkování, i když účinnost není stoprocentní. Efektivita protichřipkové vakcíny závisí na protilátkové podobnosti kmene viru ve vakcíně s aktuálně cirkulujícími viry. Vakcína se ale tvoří dva až tři měsíce před samotným zahájením očkování a virus, jak už jsem říkal, se může během té doby ještě významně proměnit. Pokud k transformaci dojde, vakcína nemusí zabránit vzniku onemocnění, nicméně alespoň sníží závažnost infekce a zmenší procento komplikací a úmrtí.
Jaké je riziko, že vakcína nebude plně účinná?
To nelze nikdy přesně odhadnout. Dobrou zprávou je, že se už v současnosti testuje nová "univerzální" vakcína, která by měla pokrýt všechny kmeny chřipkových virů a zároveň pozitivně podporovat imunitu. Zatím se to ještě zkoumá, ale hodně se v tomto směru pokročilo. Pole mých předpokladů by se vakcína mohla dostat do lékařské praxe během pěti let.
Proočkovanost proti chřipce se v Česku dlouhodobě pohybuje kolem pěti procent, zato například ve Velké Británii jde o sedmdesát procent. Co je příčinou tak malého zájmu?
Obecně u nás panuje velká nedůvěra k očkování, za což svým způsobem mohou i samotní lékaři. V ordinacích to bohužel často připomíná akci "šmahem" jako na vojně: postavte se do řady, tady vám to píchneme a nashledanou. Každý lékař by měl ke svým pacientům přistupovat individuálně. Zamyslet se nad tím, jak pacient reagoval na předchozí očkování, jaké má nemoci a co je v danou chvíli pro něj větší riziko. V minulosti byl v některých zemích popsán například výskyt zvýšené spavosti po jednom typu chřipkové vakcíny, ale jednalo se o nemocné, u nichž bylo možné odchylnou reakci předpokládat.
Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby bylo proti chřipce každý rok očkováno alespoň třicet procent lidí, v rizikových skupinách - děti, senioři a chronicky nemocní lidé - dokonce až pětasedmdesát procent. V počtu spotřebovaných vakcín nás aktuálně překonávají všechny rozvinuté země, a to nejen ty evropské. Méně než my se z Evropanů očkují proti chřipce už jen Rusové.
Před dvaačtyřiceti lety jste společně s profesorkou Terezou Fučíkovou stál u zrodu první ambulance klinické imunologie v Československu. Jak se za tu dobu proměnila naše imunita?
Jsme na tom dost mizerně. Dokazuje to mimo jiné nárůst alergií, což je jedna z poruch imunity. Až čtyřicet procent dětí má dnes atopii, tedy dispozici k alergické reakci. I když tomu lze zčásti předejít. Je prokázáno, že děti, které prožily dětství na venkově nebo alespoň měly doma psa či kočku - ta zvířata tam jsou důležitá -, mají podstatně méně alergií a jiných onemocnění imunity, například autoagresivních systémových onemocnění a nádorových nemocí, na rozdíl od těch, jež vyrůstaly ve víceméně sterilním prostředí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.