Nepříjemné situace a stresující zážitky dovedou napáchat v mozku škody, které vyvolají Alzheimerovu chorobu či jiné neurologické problémy. Kvůli smutku a stresu totiž zřejmě odumírají mozkové buňky a ztrácejí se nervové dráhy, upozornili argentinští lékaři na kongresu Evropské neurologické společnosti v Praze.
Alzheimerova choroba představuje po rakovině a srdečních onemocněních největší hrozbu pro zdraví. Zatímco v roce 2004 žily s touto nemocí na celém světě údajně čtyři miliony lidí, v roce 2030 hrozí dvojnásobek a za dalších dvacet let by mohla choroba postihovat až přes dvacet milionů lidí.
V Česku se v současnosti s nemocí léčí 130 tisíc obyvatel, do třiceti let očekávají odborníci dvojnásobný nárůst. "Demence výrazně snižují kvalitu posledních let života," upozornila před časem předsedkyně České alzheimerovské společnosti Iva Holmerová.
Důvod neznámý
Důvody vzniku expandující nemoci jsou pro lékaře stále neznámou. "Roli hraje krevní tlak, hladina cukru, fyzická a mentální aktivita. Čím jsou lidé starší, tím větší je riziko. Ale neznamená to, že v 80 letech musí každý dostat alzheimera," řekl Edgardo Reich na pražském kongresu Evropské neurologické společnosti: "Nejde jen o biologické determinanty. Vliv má i životní prostředí včetně stresu." Dokazoval to na svých výzkumech, podle kterých se 73 procent nemocných před rozvojem choroby potýkalo s vysokým stupněm stresu. Vyplynulo to nejen z jejich tvrzení, ale také z rozhovorů s jejich blízkými a známými.
Drtivá většina zdravých lidí z kontrolní skupiny stresovou situaci neprožila. Nejčastěji se jednalo o smrt partnera nebo někoho blízkého, fyzický útok nebo krádež, automobilovou nehodu, finanční problémy, stěhování nebo onemocnění člena rodiny. "Stres sice není jedinou příčinou, ale dokáže nemoc nakonec spustit, protože ovlivňuje degeneraci mozku a činnost endokrinního systému," varoval Reich.
