Změna zákonů
Pacienti s HIV nechtějí například u lékaře sdělovat diagnózu

Pacienti s HIV žádají změnu některých zákonů a povinností. Nechtějí sdělovat diagnózu v sociálním zařízení a ideálně ani u lékaře. Vadí jim také možnost být propuštěn ze zaměstnání u policie, hasičů nebo ve zdravotnictví. V Česku by podle pacientské organizace Česká AIDS pomoc měla být zavedena také preventivní léčba, která je častá v západních zemích. Tématem se zabýval seminář ve Sněmovně.

Od začátku testování v roce 1985 bylo v Česku zaznamenáno asi 3400 případů HIV a 644 nemocných AIDS. Podle zveřejněných dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo letos v prvním čtvrtletí diagnostikováno 61 nových případů. "Tato hodnota je na úrovni výskytu v loňském 1. čtvrtletí, ale je vyšší než hodnoty z dalších tří čtvrtletí roku 2018," uvedla laboratoř. Na hodnocení vývoje je ale podle odborníků brzy. V předchozích dvou letech byl zaznamenám pokles počtu nových případů. Asi 40 procent nových případů jsou cizinci žijící v Česku.

Podle předsedy České AIDS pomoci Roberta Hejzáka je stále stigmatizace, neboli negativní předsudky společnosti, pro pacienty velký problém. Podle průzkumu organizace bylo 60 procent respondentů odmítnuto u lékaře, nejčastěji stomatologa. "Připravuje se program doškolování pro zubní lékaře, protože si myslíme, že by se tam mělo něco změnit," uvedla Anna Kubátová ze Státního zdravotního ústavu. Jsou známé také případy, kdy byl nemocný propuštěný z práce, například od policie nebo od hasičů.

"Kriminalizace nákazy je u nás na hlavu druhá nejvyšší na světě," dodal Hejzák s tím, že soudy navíc podle něj v případech, kdy posuzují riziko nákazy, nepostupují stejně. "Léčený pacient je neinfekční, nákazu ani nemůže přenést," dodal k rozsudkům. Jedna pacientka podle něj dostala podmíněný trest za to, že lékaři nesdělila, že je HIV pozitivní. "Kriminalizace vede k odmítání testování," uvedl.

Ze zákona mají nemocní povinnost svou diagnózu sdělit nejen lékaři, ale také při nástupu do sociálního zařízení, jako jsou například domovy důchodců. Díky účinnější léčbě, která zajistila pacientům s HIV téměř běžnou délku dožití, jich bude v seniorském věku více. Podle Hejzáka tato informace pro sociální zařízení není nutná, měl by se v tom smyslu změnit zákon o sociálních službách.

Ze zahraničních zkušeností uvedl účinnost preventivního užívání léků, které mají předcházet riziku nakažení. V Česku se s ní ale zatím nepočítá. "Je to vysoce účinný způsob prevence. A nedojde k nakažení a léčbě, také velmi finančně výhodný," dodal.

Podle odhadů jsou náklady na udržení infekce HIV v Česku pod kontrolou asi miliarda korun ročně. Prevence, jako jsou přednášky či výměna jehel injekčním uživatelům drog, z ní podle Hejzáka tvoří jen asi 0,7 procenta. "Pokud bude nových případů přibývat dosavadním tempem 200 nových případů ročně a pacienti budou mít stejnou dobu dožití jako zdraví, náklady stoupnou na 85 miliard korun," dodal.

HIV je virus lidské imunitní nedostatečnosti, napadá imunitní systém lidského organismu. Postupně nastává úplný rozvrat imunitního systému, který je pak náchylný k řadě dalších infekcí i nádorových onemocnění. Poslední stadium infekce HIV je syndrom získané imunodeficience - AIDS.