Očkování a antibiotika považuje primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová za dva nejvýznamnější milníky lékařství. Proti spalničkám se v Česku očkuje letos 50 let, sté narozeniny by v pátek oslavil vynálezce vakcíny Maurice Hilleman. Nemoc se od 80. let prakticky nevyskytovala, v posledních letech ale případů i Česku přibývá. Letos už jich bylo téměř 600, s epidemiemi čítajícími desítky tisíc případů se potýkají i evropské země. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že Česku odebírá statut země, kde se spalničky nevyskytují. Důvodem je klesající proočkovanost, import ze zahraničí a slábnutí ochrany u očkovaných dospělých.
"ČR se řadila mezi prvními státy po druhé světové válce, kde se plošně začalo s očkováním proti dětské obrně a kterou se podařilo celosvětově téměř vymýtit," dodala Roháčová. Očkování podle ní zachránilo miliony životů. Za vývojem asi čtyř desítek vakcín, včetně očkování proti spalničkám, stál mikrobiolog Maurice Hilleman. Podle odborníků by zřejmě dostal Nobelovu cenu, kdyby v roce 1998 nevyšla studie, která spojovala očkování s autismem. Podle Roháčové se později ukázala jako nepravdivá.
Situace v Česku
V Česku se jednou dávkou vakcíny proti spalničkám začalo očkovat v roce 1969, výsledky se projevily o dva až tři roky později. Zatímco v roce 1971 bylo nemocných téměř 68 tisíc, o rok později asi 7700. Druhou dávku začali lékaři aplikovat v roce 1975. Od roku 1981 nepřekročil počet nemocných na 100 tisíc lidí desítku. Od roku 1980 nebylo v Česku zaznamenáno na tuto nemoc úmrtí.
Světová zdravotnická organizace (WHO) původně podle náměstkyně ministra Aleny Šteflové, která působila v její české kanceláři, stanovila jako termín pro vymýcení spalniček původně rok 2010, později ale termín posunula. Ve čtvrtek organizace oznámila, že ČR spolu s Albánií, Řeckem a Británii škrtá ze seznamu zemí, kde se spalničky nevyskytují. V evropském regionu tak je 35 zemí bez spalniček z 53.
Lékaři se domnívají, že v západních zemích zvyšování počtu nových případů souvisí s odmítáním očkování dětí rodiči. "Vystavují svoje děti riziku, ale samozřejmě nejenom ty, vystavují riziku i děti do jednoho roku věku, které ještě očkované nebyly. Tam se musí provádět jiná zdravotní opatření," dodala. Aby nemoc necirkulovala, musí být očkováno asi 95 procent populace.
Podle Roháčové jsou za odmítáním očkování často dezinformace z neověřených zdrojů na internetu. "První článek, který vyšel na toto téma v renomovaném časopise, se časem ukázal jako lživý a podvodný, ale mezitím již nabral na síle," uvedla.
Nežádoucí reakce na očkování jsou podle ní zanedbatelné, závažnější se vyskytují výjimečně. Podle Martiny Suchánkové ze spolku rodičů Rozalio je očkování rizikové pro ty, kteří trpí závažnou nemocí, měli na předchozí vakcínu reakci, jsou na ni alergičtí. "Očkováni by také neměli být v době akutního onemocnění, což se bohužel někdy děje," řekla. Podle ní by se přínos vakcíny měl posuzovat pro konkrétního pacienta, nikoliv pro společnost. "Kdo chce být chráněn, ať má možnost využít očkování pro sebe i své děti. Kdo má důvody pro jeho odmítnutí nebo odložení, ať je též respektován," dodala s tím, že vakcína stejně nechrání celý život.
Nákaza spalničkami
Někteří rodiče raději nechají své děti spalničkami nakazit, aby byli doživotně chráněny. "Vize rádoby odborníků, že očkování je škodlivé a že ať si děti nemoc prodělají a poté jim už nic nehrozí, je samozřejmě pravdivá, ale pouze pokud to ty děti přežijí," uvedla Roháčová. Podle dat o současné nemocnosti naprostá většina nemocných dětí nebyla očkovaná.
Další evropské země, které se s epidemií spalniček potýkají ve větší míře jako například Ukrajina, podle Roháčové nemají spalničky zahrnuté v očkovacím kalendáři povinných vakcinací nebo nemají sledování nemocných tak dokonalé jako v ČR. Nakažený musí být umístěný do karantény a vyšetřeni jsou i všichni, kteří s nimi přišli do kontaktu. O zavedení očkování od příštího roku uvažuje například Německo.
V Česku bylo letos případů téměř 600, ještě v roce 2010 nebyl ani jeden. "V posledních týdnech došlo k výraznému zpomalení epidemie. Myslím si, že postupně dojde k minimalizaci dalších případů," uvedl předseda České vakcinologické společnosti a náměstek ministra Roman Prymula. Ve druhé polovině letošního roku nové případy přibývaly jen v jednotkách týdně, v polovině srpna byl první týden bez nového nemocného.
