Příprava vakcíny z inaktivovaného viru je podle mikrobiologa Ivo Vojtka, který působí ve výzkumném vakcinologickém centru v belgickém Wavru, poměrně nenáročná. Uspěje statisticky jedna z pěti vyvíjených vakcín, u očkování na covid-19 to ale nejspíš bude méně, protože nejsou známé všechny aspekty vzniku imunity, řekl. Výzkumu vakcíny se věnuje mnoho firem i zemí. V pondělí ohlásilo zapojení do vývoje s vlastní vakcínou také Česko. Na vývoji společné, kterou iniciovala Světová zdravotnická organizace (WHO), se bude podílet 750 tisíc eur (asi 20 milionů korun) z celkem 7,5 miliardy, které dají země EU.
Na české vakcíně začali pracovat odborníci ze Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Tým vede tamní lékařka a poslankyně za ANO Věra Adámková.
Projekt kritizovala Učená společnost ČR v čele s mikrobioložkou Blankou Říhovou. Projekt tak, jak byl prezentován, podle ní vzbuzuje pochybnosti, že jeho autoři mají dostatek zkušeností s vývojem vakcín a chováním virů. Zpochybnili i přímo osobnost Adámkové, která je nositelkou anticeny Bludný balvan. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) i Adámková se proti kritice ohradili.
Učená společnost kritizovala také to, že se na českém projektu podílejí instituce z jiných oborů medicíny. "Ve světě vidíme mnoho méně tradičních výzkumných koalicí. V dnešní době není neobvyklé, že se na vývoji vakcín podílejí konsorcia partnerů z různých oblastí," uvedl Vojtek. Kvalita výzkumného projektu bude zastřešená etickou komisí a Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který má podle něj tradičně dobrý standard.
"Velkou část z covid vakcín ve světě, které jsou momentálně už v klinické fázi vývoje, tvoří inaktivované vakcíny, což je poměrně nenáročný způsob jejich přípravy," řekl. Očkování proti sezonní chřipce podle něj vzniká za šest měsíců. "Ale u ní známe přesně antigen i technologii výroby," dodal. S použitím známé technologie může být vakcína hotová, pokud všechno půjde dobře, za 12 až 18 měsíců. "Objevily se zprávy o vakcíně dostupné do konce roku, které lze považovat za velmi optimistické," doplnil.
Výzkum bude dražší
V první fázi, kterou chce tým podle Adámkové ukončit za dva měsíce, se obvykle hodnotí bezpečnost vakcíny a imunitní odpověď na virus. "Za dva měsíce je možné rozpoznat hlavní krátkodobé nežádoucí účinky a imugenicitu, která by mohla napovědět, jestli je vyvíjená vakcína 'na správné stopě'," uvedl. Vývoj může podle Vojtka urychlit i to, pokud se druhá a třetí fáze vývoje časově překrývají.
Příliš nízké přišly Učené společnosti také plánované náklady v řádech jen desítek milionů korun. Také podle Vojtka jsou obvykle výrazně vyšší. "Velkou součástí nákladů jsou klinické studie, které obvykle trvají déle a mají tisíce nebo desetitisíce účastníků z celého světa," řekl.
Adámková v pondělí uvedla, že na začátku pracují odborníci ze zapojených institucí zdarma ve svém volném čase. "Je důležitá otázka udržitelnosti takového vývoje v dalších stádiích. Pokud bude vakcína slibná, dají se očekávat příležitosti k dalším partnerstvím a díky tomu další financování," sdělil Vojtek.
"Současné projekty berou v potaz riziko neúspěchu v hledání odpovědi na pandemii a je to pochopitelné, protože nezbývá čas hledat tu nejspolehlivější cestu. Všichni se učíme za pochodu. Vývoj české vakcíny vítám jako žádoucí pro zajištění soběstačnosti a další zvýšení naší mezinárodní odbornosti," dodal s tím, že zapojení ČR do projektu WHO se tím nevylučuje.
