Devět z deseti lidí na světě dýchá znečištěný vzduch. Z nové studie amerických a čínských vědců přitom vyplývá, že smog má na zdraví člověka vážnější dopad, než se předpokládalo.
Zhoršení poznávacích schopností, ale také zvýšení rizika výskytu neurodegenerativních poruch včetně Alzheimerovy choroby a dalších forem demence. Tím vším může podle autorů studie zveřejněné v prestižním časopisu PNAS skončit dlouhodobé vdechování znečištěného vzduchu. Badatelé to konstatovali po rozsáhlém čtyřletém výzkumu, během kterého sledovali 20 tisíc dobrovolníků starších deseti let, jimž po dobu experimentu zadávali matematické a slovní poznávací úlohy. Pozorovali, jak rychle a úspěšně se s úkoly vypořádávají, a zároveň monitorovali kvalitu ovzduší, v němž pobývají. Ukázalo se, že úspěšnost v řešení úloh a kognitivní schopnosti se s narůstající délkou pobytu ve smogu zhoršují.
"Tato nejnovější studie se shoduje s předchozími výzkumy. Nového je na ní ale to, že se zaměřuje na situaci v Číně a na fakt, že ve srovnání s předešlými studiemi je velmi podrobná. Nové je i to, že rozlišuje podle pohlaví a věku," uvedl Derrick Ho z hongkongské technické univerzity. Xi Chen z Yaleovy univerzity, další ze spoluautorů, sdělil, že výzkum přinesl unikátní zjištění o dlouhodobém vlivu znečištěného ovzduší na lidský mozek během procesu stárnutí. Podle studie je negativní působení smogu nejvyšší u starších osob, obecně je pak bez ohledu na věk závažnější, než se dosud předpokládalo.
Světová zdravotnická organizace (WHO) nazývá smog tichým zabijákem, který ročně předčasně připraví o život okolo sedmi milionů lidí. Problematické je, že působení vdechovaných škodlivin, například oxidu siřičitého a uhelnatého či prachových částic, se v lidském organismu kumuluje a je velmi obtížné ho zmírnit.
