Facky a drogy
Prevence domácího násilí? Kouření marihuany, tvrdí studie

Kouříte vy i váš partner marihuanu? Podle nového kontroverzního výzkumu máte menší pravděpodobnost, že se u vás vyskytne domácí násilí.

Vědci z univerzity v Buffalu se zaměřili na více než šest stovek párů, které sledovali po dobu devíti let. Jejich cílem bylo zjistit, jak souvisí užívání lehkých drog s domácím násilím, a došli k závěru, že u párů kouřících marihuanu se vyskytovalo nejméně.

Muži konzumující marihuanu minimálně třikrát měsíčně nebyli podle serveru Science Daily tolik agresivní vůči svým polovičkám a platilo to i obráceně. Násilí se zároveň mnohem méně vyskytovalo v domácnostech, kde kouřili oba manželé. Ze všech respondentů se k oblibě marihuany přiznalo 28 procent mužů a 22 procent žen.

"Ačkoli naše zjištění naznačují, že marihuana nezvyšuje agresi u partnerů, nebo ji dokonce snižuje, rádi bychom viděli další výzkumy potvrzující tento závěr. Navíc může být rozdíl ve výsledcích studií, které by se zaměřily na dopad užívání marihuany na partnerské vztahy v každodenním srovnání, ne po roce, jako tomu bylo v našem případě," uvedl vedoucí studie Kenneth Leonard.

Vysvětlením tohoto jevu by mohla být skutečnost, že uživatelé marihuany sdílejí podobné sociální zázemí a koníčky, což zřejmě snižuje pravděpodobnost vzájemných konfliktů, píše server Daily Mail. Dalším důvodem by mohlo být utlumení emočních reakcí, které při chronickém užívání drogy nastává.

Výsledky studie rozhodně nelze přeceňovat a je třeba uvědomovat si i významná rizika spojená s užíváním drogy. "Zjistilo se také, že řízení pod vlivem marihuany nebo alkoholu zvyšuje riziko násilného jednání. Zneužívání marihuany bylo častěji spojeno s agresivním chováním u dospívajících. Může se jednat o příčinnou souvislost, o vliv společných rizikových faktorů nebo obě možnosti. Zejména chroničtí uživatelé konopí (50 a více užití během posledního roku) jsou statisticky vysoce významně častěji na sociální podpoře a dostávají ji déle. Uvedené skutečnosti se vysvětlují postižením kognitivních funkcí a dalšími faktory, jako je selhávání ve škole nebo vazba na rizikové známé," uvedl psychiatr Karel Nešpor pro Revue České lékařské akademie.