Zkušenost s fyzickým násilím na pracovišti mělo v posledních dvanácti měsících sedmnáct procent zaměstnanců ve zdravotnictví a sociální péči a s psychickým násilím čtyřiačtyřicet procent. Před šesti lety to bylo méně: 12, respektive 38 procent. Násilí způsobuje nejčastěji špatná komunikace, dezinformovanost a stres z přepracování nebo nemoci blízkého.
"Pacient třeba přijde na špatné oddělení, to ho pošle na další oddělení a to následně na další. Než se dopátrá, tak už je agresivní a naštvaný," řekla Kateřina Hofmannová z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Šetření zkoumalo násilí ze strany pacientů, zdravotníků vůči klientům i mezi zdravotníky navzájem.
Násilí zahrnuje třeba strkání, bodání, ale i slovní ponižování. Šikanu mezi kolegy zažilo 13 procent pracovníků, sexuální obtěžování tři procenta a rasové ponižování jedno procento, vše shodně jako v roce 2004. Pouze 60 procent zaměstnavatelů má zavedena nějaká opatření prevence násilí. Většinou se omezují na předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
V průzkumu odpovídalo přes tisíc pracovníků v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Nejčastějšími respondenty byly ženy se středoškolským vzděláním ve věku 45 až 54 let zaměstnané ve veřejném sektoru. S větší ochranou záchranářů proti napadení počítá novela trestního zákoníku, kterou do sněmovny předložil Středočeský kraj a která počítá s vyššími tresty pro násilníky.
