Nechutný objev
Co vše odhaluje ušní maz? Nemoci i etnické rozdíly

Většinou se ho chceme zbavit a představuje pro nás nechutnou součást našeho těla. Málokdo ale ví, že ušní maz může být i užitečný. Lékaři pomocí něj dokážou určit nejen etnicitu člověka, ale i některé choroby, kterými trpí. Jeho zápach se výrazně liší u bělochů a Asiatů, podobně jako odér z podpaží. Ušní "odpad" ale stále skrývá nezodpovězená tajemství...

Tým vědců z filadelfského Monell Chemical Senses Center nasbíral ušní maz od šestnácti zdravých mužů. Polovina byla bílé pleti, druhou tvořili Asiaté z Dálného východu. Vzorky mazu vědci zahřívali po dobu třiceti minut, dokud se z něj nezačaly uvolňovat organické látky. Následovala jejich analýza za použití takzvané GC-MS spektrometrie, při níž se od sebe oddělují složky, které mohou být převedeny do plynné fáze, aniž by došlo k jejich rozkladu.

Podle deníku New York Times ušní maz bělochů obsahoval více látek produkujících pach. Dvanáct těchto látek mají obě etnicity společné, ale jedenáct z nich se vyskytuje ve větším zastoupení právě u jedinců bílé pleti. Věděli jste například, že Asiaté prý mají suchý ušní maz, který nemá pro nás obvyklou žlutohnědou barvu?

Smrad jako smrad

Podobné je to i se zápachem z podpaží, obsahuje klíč k odhalení věku, zdravotního stavu, pohlaví nebo etnicity. Podle americké studie z roku 2006 se od bělochů Asiaté liší menším zápachem z této části těla. Odborníci z Monellova centra přitom odhadují, že ušní maz může obsahovat i stopy podobných látek, jaké se vyskytují v podpaží. 

"Jsme na začátku objevování tohoto zajímavého tělesného výměšku, na nějž se v tomto směru ještě nikdo nezaměřil," prohlásil chemik a vedoucí studie George Preti pro vědecký magazín Journal of Chromatography B.

Velrybí ucho

Právě kvůli své mastné povaze je ušní maz zdrojem odorantů produkovaných nemocemi a prostředím, tudíž by ho lékaři mohli používat při diagnostice. U velryb například ušní maz poskytl důkazy o tom, že zvíře bylo vystaveno znečišťujícím látkám a stresovým hormonům.

U lidí zase odér z ucha pomáhá odhalit například leucinózu neboli nemoc javorového sirupu. Toto onemocnění je způsobeno poruchou ve zpracování látek běžně se vyskytujících v bílkovinách potravy, takzvaných rozvětvených aminokyselin (leucinu, izoleucinu a valinu). Snížená schopnost zpracovávat tyto aminokyseliny vede k nahromadění toxických látek v těle. Leucinóza se nejčastěji projevuje již u novorozenců, proto je součástí celoplošného novorozeneckého screeningu v ČR.