Stížnosti a strach
Diabetici se bojí zvýšení doplatků na bezpečnější léky

Šedesát procent pacientů závislých na léčbě inzulínem používá tzv. inzulinová analoga, která snižují riziko hypoglykemie. Na konci června však hrozí skokové navýšení doplatků za tyto léky. Diabetici prvního typu by tak například za pět lahviček speciálně upraveného inzulínu na měsíc dopláceli od dvou set do šesti set korun. Pacientské organizace se bouří.

Diabetem v Česku trpí osm set tisíc lidí, přičemž téměř čtvrtina z nich potřebuje inzulin. V květnu však na popud Všeobecné zdravotní pojišťovny zahájil Státní ústav pro kontrolu léčiv zkrácenou revizi krátkodobě působících a premixovaných inzulínů. Ušetřit by tak pojišťovna mohla 87 milionů korun. O nových úhradách se rozhodne 30. června, a pokud by došlo k jejich schválení, do praxe by vešly od září.

"Nechceme šířit poplašnou zprávu, ale upozornit na možné riziko. Jde také o rodiny s dětmi - např. matky samoživitelky, jejichž děti trpí diabetem, mnohdy musí zůstávat na prodloužené mateřské dovolené a měsíčně dostávají podporu zhruba ve výši tří tisíc korun. Každá koruna navíc pro ně představuje bídu. Podobná je situace u mladých nezaměstnaných pacientů," uvedl Vlastimil Milata, předseda spolku edukátorů a aktivních diabetiků. V Česku jsou tři tisíce dětských cukrovkářů a všichni jsou léčeni analogy.

"U humánního inzulínu jsem měl časté zkušenosti s hypoglykémií. Při sebemenší námaze jsem se třásl, potil, skončil jsem i v nemocnici. Před třemi lety jsem přešel na léčbu analogy a od té doby nevím, co to hypoglykemie je. Pokud by mělo dojít k tak významnému navýšení doplatku, musel bych se vrátit k léčbě humánním inzulínem a byl bych neustále ve stresu," popisuje svůj pohled na věc pacient s diabetem druhého typu Jaroslav Pešička.

Veřejný nesouhlas

Není pravidlem, že by analoga byla lepší než humánní inzulín. Každému totiž individuálně vyhovuje jiný druh léčby. "Bojíme se však, abychom nedošli do situace, kdy budou diabetici invalidové," dodává Milata. Zástupci pacientů proto chtějí riziko zvrátit a obrátili se na odpovědné instituce. "V otevřeném dopise (zaslaném na ministerstvo a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), pozn.red.) nesouhlasíme s tvrzením SÚKL, že humánní inzuliny a analoga inzulinu jsou terapeuticky zaměnitelné, a požadujeme zastavení zkrácené revize úhrad krátkodobě působících inzulinů a střednědobých inzulinů v kombinaci a zahájení regulérní hloubkové revize zohledňující rozdíly mezi humánními a analogovými inzuliny," prohlásil předseda Svazu diabetiků Vladimír Horák.

Jaká je šance, že doplatky budou skutečně vyšší než v řádu desetikorun za balení jako doposud, nikdo nedokáže odhadnout. "Podle těchto fám hrozí dramatické zvýšení doplatků za tzv. inzulínová analoga. Pojišťovna považuje za důležité klienty i poctivé lékaře veřejně uklidnit, že zhoršení léčby diabetiků v žádném případě nehrozí. Zdražení inzulínových analog je naprosto nereálné. Na základě našich dlouhodobých zkušeností z toho, jak zkrácené revize zafungovaly u jiných lékových skupin, můžeme tvrdit, že žádné významné zdražení nepřijde. VZP pouze navrhla zkrácenou revizi, aby SÚKL posoudil mimo jiné i uvedené odborné hledisko," uvádí pojišťovna v oficiálním prohlášení. VZP je sice středem zájmu, ale pouze dělá svou práci. V pozadí stojí Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL.

Dražší šetření

Základní otázkou však je, že finance vynaložené na léčbu komplikací pacientů, kteří by přestali s analogy, by byly mnohem vyšší než ušetřené peníze kvůli zvýšeným doplatkům. "Veškeré peníze vynaložené na péči o diabetiky představují asi deset procent ze všech zdravotních výdajů a z těch deseti procent jde více než polovina na léčbu komplikací, takže to jsou mnohonásobně větší sumy, než které pojišťovna vyplatí. Také nesmíme zapomenout na peníze, které se ztratí pracovní neschopností pacientů," vysvětlila serveru TÝDEN.CZ profesorka Terezie Pelikánová, předsedkyně České diabetologické společnosti.