Na nový podnět, který může spouštět Alzheimerovu chorobu, přišli angličtí vědci. Vypuknutí nemoci podle nich může urychlit hromadění hliníku v lidském organismu.
Podle vedoucího studie Christophera Exleyho z Keelské univerzity mohou kontakty s hliníkem zanechávat usazeniny v mozku, které pak vedou k dalším problémům. "Všem se nám v mozku od narození až do smrti shromažďuje známý neurotoxin," napsal v odborném časopise Frontiers in Neurology. "Přítomnost hliníku v lidském mozku by měla být signálem, varujícím před nebezpečím dnešního věku hliníku. Jak víme, že Alzheimerova choroba není projevem otravy hliníkem?" ptá se Exley.
Hliník je v současnosti přidáván do mnoha věcí, ze kterých jíme či pijeme. Občas podle Exleye dokonce do vody nebo některých potravin. Přítomný je také v zemské kůře a ze země se vstřebává rostlinami a plodinami. Lidské tělo sice hliník přirozeně vylučuje, ale velké množství ho zůstává uloženo v nervech, kostech, játrech, srdci, slezině, svalech a mozku.
Hliník je navíc často přidáván do vody a může se vyskytovat i v potravinách. Jeho zdrojem mohou být aditiva, hliníkové obaly nebo organické kyseliny pocházející z hliníkového nádobí.
Profesor Exley tvrdí, že hliník se hromadí v mozku, dokud nedosáhne kritického toxického prahu, hladiny, s kterou se již neurony neumějí vyrovnat. "Pokud tentýž neuron nebo mozková tkáň utrpí další poškození nebo jiný degenerativní stav, reakce na hliník tento stav ještě zhorší," popisuje proces.
"Hliník takto může zapříčinit, že daný stav je více agresivní a možná nastane i jeho dřívější nástup. Již byly pozorovány případy Alzheimerovy choroby spojené s vystavením se hliníku. Na Alzheimerovu chorobu neexistují žádné léky ani účinné léčby. Vlivu hliníku při vývoji nemoci lze předejít minimalizací vystavování se a odstraněním hliníku z těla neinvazivními metodami. Proč jsme si nechali ujít tuto příležitost," ptá se.
