Nebezpečné plody
Jablka u silnice jsou bezpečná, ale pozor na keře v parcích
28.07.2014 19:50 Původní zpráva
Zejména v průběhu letních měsíců lákají mnohé chutně vyhlížející plody volně rostoucích stromů a keřů nejen zvídavé děti k ochutnání. Někdy však na experimentování můžeme doplatit, v lepším případě bolestí břicha. Součástí městské zeleně jsou běžně keře, jejichž plody při pozření v jistém množství ohrožují zdraví.
Z jehličnanů to podle botanika z Katedry botaniky Univerzity Palackého v Olomouci Vladimíra Vintera jsou tis či jalovec chvojka klášterská, s jejichž pomocí se v minulosti v rámci lidové medicíny vyvolávaly potraty.
Z listnatých keřů jsou pak nebezpečné hojně rozšířený oleandr, v lesích se vyskytující lýkovec či štědřenec odvislý, známý pod lidovým názvem zlatý déšť, u kterého k usmrcení dítěte podle Vintera stačí pozření pouhých několika semen.
Veřejnou debatu o umístění dřevin s potenciálně nebezpečnými plody ve veřejném prostoru vyvolal případ z konce června, kdy pětiletý chlapec v Mladé Boleslavi snědl plody právě posledního jmenovaného keře a následně musel absolvovat výplach žaludku. Jeho matka totiž kontaktovala primátora města Raduana Nwelatiho s požadavkem, aby situaci řešil. Inkriminovaný keř byl bezprostředně po incidentu pokácen a starosta se nechal slyšet, že plánuje v odstraňování dřevin s jedovatými plody pokračovat. Plošné kácení však vzbudilo nevoli u ochránců přírody. Odpůrci kácení argumentovali, že stačí plody nejíst - tedy informovat děti o nebezpečí a dohlížet na ně.
A představuje nebezpečí například ovoce stromů vysázených v okolí silnic? "Dříve byly plody dřevin rostoucích u silnic kontaminovány těžkými kovy, především olovem. Hlavním zdrojem olova byly antidetonační přísady (tetraetylolovo) přidávané do benzinu, dnes se však již tyto přísady nepoužívají a situace se v tomto ohledu zlepšila," hodnotí Vinter. "Jisté riziko může být u silně frekventovaných silnic, kdy se na povrchu plodů usazuje ve zvýšené míře prach a zplodiny výfukových plynů - do plodů se však vstřebávají velmi omezeně." Proto zdůrazňuje nutnost plody před konzumací důkladně umýt a plody dřevin vyskytujících se u frekventovaných silnic nejíst vůbec.
Co dělat při požití jedovatých plodů? 1. Vyndejte nepolknuté plody z úst, vypláchněte dutinu ústní, zkuste vyvolat zvracení podrážděním měkkého patra. 2. Dejte postiženému několik tablet živočišného uhlí (pro malé děti rozdrcených a rozmíchaných do nápoje, dětské přesnídávky apod.), dostatečně zapít, nejlépe vodou nebo čajem, nevhodné jsou šumivé nápoje, bez porady s lékařem nedávejte pít mléko. Pozor - neplatí u rostlin způsobujících po kontaktu se sliznicí bolestivé otoky v dutině ústní, například foukačky ze stonků bolševníku, v tomto případě dejte cucat led či zmrzlinu nebo pít chladný nápoj - žádné aktivní uhlí. 3. Kontaktujte lékaře nebo Toxikologické informační středisko (TIS) na linkách 224 919 293 či 224 915 402. Udejte, komu se nehoda stala, jeho věk, hmotnost, choroby, pokud možno druh rostliny, množství plodů, popis případných projevů otravy, čas nehody, dosavadní opatření. 4. Pokud vezete postiženého do nemocnice, vezměte vzorek plodů, větévek i listů keře (pro přesné určení druhu keře odborníkem). V případě vážných projevů otravy je vhodné uchovat i vzorky stolice nebo zvratků. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.