Jablko, lék a společník na hubnutí. Ale proč je neloupat?

Zdraví
5. 10. 2013 16:00
Jezte jablka, jsou zdravá!
Jezte jablka, jsou zdravá!

O tom, že ovoce a zelenina jsou prospěšné pro zdraví, ví i malé dítě. Mrkev pro ostrý zrak, citron při nachlazení, banán kvůli "béčku" a švestky proti zácpě. Na jablko si většina lidí ani nevzpomene. Neprávem. Tento druh ovoce má totiž řadu léčebných účinků a navíc je skvělým společníkem při hubnutí.

Když se řekne "oblíbené ovoce", většině z nás se začnou sbíhat sliny na jahody, třešně, hroznové víno, ananas, mango, ... Na obyčejná jablka si vzpomene málokdo. A i když v Česku patří mezi nejvíc konzumované ovoce, za poslední tři roky jeho spotřeba klesla o deset procent.

Podle odborníků si jablka zaslouží větší pozornost konzumentů. "Jsou k dispozici v čerstvém stavu po celý rok, díky množství odrůd se nám nabízí celá škála chutí a jsou relativně cenově dostupná," vypočítává výhody tohoto ovoce Oldřich Faměra z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.

Jablka jsou navíc významným zdrojem pektinu, vlákniny, která pomáhá udržovat hladinu cukru v krvi a snižovat cholesterol, a vedle vitaminu C obsahují mimo jiné i draslík, který snižuje krevní tlak a reguluje činnost nervů a svalů.

Nízká energetická hodnota a naopak vysoký podíl vlákniny, která vzbuzuje pocit sytosti, činí z jablek potravinu, po které lze bez výčitek sáhnout během hubnutí. "Jezte tři jablka denně a vynechejte jeden hlavní chod. Uvidíte, za týden budete lehčí až o dvě kila," slibuje leták Ovocnářské unie ČR.

Podle odborníků si jablka zaslouží větší pozornost konzumentů, obsahují dlouhý seznam prospěšných látek (ilustrační foto).

Díky podílu takzvaných fytonutrientů snižuje konzumace jablek riziko srdečního infarktu a rakoviny zažívacího traktu, dále zlepšuje funkci dýchacího ústrojí, ale i paměť a koncentraci, tvrdí ovocnáři.

Jablkem proti infarktu i alzheimerovi

Za pravdu jim dává Jaroslava Kreuzbergová , vedoucí nutriční terapeutka z oddělení klinické dietologie Fakultní nemocnice Plzeň: "Jablka mají řadu léčebných účinků. Posilují imunitní systém, srdce a krevní oběh, působí proti zácpě, snižují krevní tlak a hladinu krevních tuků a cholesterolu, a tak nás chrání proti civilizačním chorobám, ateroskleróze, rakovině, Parkinsonově či Alzheimerově chorobě a dalším."

Průměrně jablka obsahují ve 100 gramech okolo 2 g vlákniny, 35-65 kilokalorií, 6-12 g sacharidů, 0,5 g bílkovin, 0,1 g tuků, minerální látky jako je draslík, vápník, fosfor, železo a zinek, vitamíny skupiny B, vitamín E, vitamínu C (3-25 mg), antioxidanty a enzymy.

Kolik cenných látek konzumací jablka organismu dodáme, závisí také na způsobu úpravy. "Pokud jablko oloupeme, zvýšíme jeho stravitelnost a také snášenlivost z hlediska alergie, protože hlavní koncentrace alergizujících látek se nachází ve slupkách. Bohužel tím ale zároveň snižujeme přínos ochranných látek - antioxidantů a vlákniny, neboť právě ve slupce jich je nejvíc," upozorňuje Kreuzbergová.

Lidem s horším trávením nebo s lehčí formou alergie doporučuje nutriční terapeutka jíst jablka ve formě kompotů, přesnídávek, mixovaná s mrkví či jiným ovocem, ve vařených jídlech, jako je žemlovka nebo štrúdl, popřípadě popíjet mošt.

A jaké další ovoce bychom si vzhledem k vysokému obsahu ochranných látek měli dopřávat častěji? "Určitě bobuloviny - rybíz, angrešt, maliny, rakytník řešetlákový, borůvky, ale i například brusinky, bezinky a další. Tento typ ovoce se opomíjí, pokud ovšem není zpracováno do pilulek a kapiček a pak za drahý peníz k zakoupení v obchodech a lékárnách," všímá si Kreuzbergová.

Kde je nejvíce "céčka"?


Obsah vitamínu C ve 100 g potraviny v syrovém stavu: citrony - 53 mg, zelí červené 50 mg, zelí pekingské 36 mg, meloun 6 mg, jablko 10 mg, hruška 8 mg , jahody 64 mg, víno hrozny 5 mg, grapefruit 40 mg, rajčata 24 mg, ananas 20 mg, kiwi 71 mg,maliny 25 mg, brambory opečené ve slupce - 16 mg, brambory vařené bez slupky 9 mg, kapusta 45 mg, borůvky 22 mg, salát hlávkový 15 mg, kukuřice klas 12 mg, kukuřice klas konzervovaná 3 mg, cibule 9 mg, česnek 14 mg, banán 10 mg, celerová nať 60 mg, petrželová nať 166 mg.

 

Nutriční terapeutka Jana Kreuzbergová nicméně upozorňuje: "Ochranná hodnota dané potraviny není dána jen obsahem vitamínu C, ale i dalšími antioxidanty a poměrem obsažených látek."



Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ