Přemýšleli jste někdy, co se děje se srdcem astronauta, když žije ve stavu bez tíže? Lékaři ano a došli k závěru, že jeho srdeční pumpa získává kulovitější tvar, což může způsobit kardiologické problémy. Závěry studie by přitom mohly pomoci i některým pozemským pacientům.
Americká NASA zkoumala na dvanácti kosmonautech, jak stav beztíže a takzvaná mikrogravitace (rušivé přetížení na palubě kosmických lodí) působí na jejich srdce. Ukázalo se, že ke změně skutečně dochází, a to ne právě zanedbatelné. Orgán totiž v situaci, kdy na organizmus dlouhodobě nepůsobí tíha, mění tvar a stává se kulovitějším.
Důvodem pátrání po zdravotních následcích pobytu ve vesmíru je v budoucnu tak žádaná mise na Mars s lidskou posádkou. Vědci proto chtěli zjistit, jak může konkrétně osmnáctiměsíční let ovlivnit srdce zdravého člověka.
"Srdce ve vesmíru nemusí pracovat tak naplno, což může vést k ochabnutí jeho svalů. Následkem by mohly být závažné komplikace po návratu na Zemi. Snažíme se proto zjistit, zda můžeme těmto problémům předcházet nebo je vykompenzovat," uvedl doktor James Thomas, který v NASA zkoumá lékařskou stránku vesmírných letů.
Vědci chtěli přijít na to, jaký druh cvičení a jak často by kosmonauti měli provádět, než se vydají mimo naši planetu, aby tak předešli nebezpečí při dlouhém letu na Mars. Jejich zjištění by mohlo být užitečné také pro běžné pacienty, kteří trpí například srdečním selháním nebo jsou upoutáni na lůžko. Vědecký tým se zaměřuje především na ischemickou chorobu srdeční, chlopenní vadu nebo hypertrofickou kardiomyopatii (vyznačuje se malými srdečními komorami se zesílenou stěnou a jejich vydatnými stahy).
Překvapivá "srdcovka"
Výzkumný tým požádal dvanáct astronautů, aby si při pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici ISS pořídili snímky svého srdce pomocí ultrazvuku nainstalovaného na obydlené vesmírné stanici. Následovalo jejich srovnání z doby před letem, během něj a po jeho skončení.
Ukázalo se, že tvar srdce ve vesmíru byl o 9,4 procenta kulatější. Zakulacení přitom odpovídalo předpovědím matematických modelů, jejichž ověřování by mohlo být užitečné pro lepší porozumění běžným kardiovaskulárním nemocem.
"Matematické modely změny, které jsme pozorovali, předpověděly téměř přesně. To nám dodává důvěru, že můžeme pokročit o kousek dál a používat je i u běžných pacientů k popisu toho, co se se srdcem děje, když je pod nějakým tlakem," dodal Thomas.
Řada rizik
Změna tvaru srdce kosmonautů je naštěstí pouze dočasná a krátce po návratu na zem se orgán vrací do původního stavu. Problémy se srdcem během vesmírných letů jsou známy již delší dobu. Mezi nejčastější komplikace po návratu astronautů patří slabost nebo ztráta vědomí při takzvané ortostatické hypotenzi (krátkodobé snížení tlaku způsobené změnou polohy z leže do stoje). Výjimkou však nejsou ani arytmie.
