Kojení je nejlepší způsob výživy dítěte. S ohledem na stoupající výskyt alergií je však důležité vědět, kdy vedle "prsa" nabídnout dítěti i pevnou stravu. Matky alergičky by tak měly učinit mezi 4. až 6. měsícem. A dětský jídelníček by měl obsahovat vše, včetně potenciálně alergizujících potravin.
"Prso je nejlepší," radí novopečený matkám babičky i pediatři. Nicméně trend posledních let, kdy některé matky pro dobro svých dítek oddalují přechod na pevnou stravu na co nejpozději, není ideální. Zvyšují tak u dítěte riziko vzniku alergií.
"Exkluzivní kojení prvních šest měsíců může zvyšovat riziko výskytu potravinových alergií, anémie a celiakie," upozorňuje Pavel Frühauf, primář Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).
A stejného názoru je i imunoložka Helena Marečková, rovněž z VFN. Pro časopis TÝDEN nedávno zavzpomínala, že dříve se dětem začal od 4. měsíce dávat na žužlání do kočárku rohlík nebo piškoty. "Pak se začala razit teorie dávat dětem lepek co nejpozději. To se ale ukázalo, že nefunguje, naopak to dětem neprospívá, přibývá alergií i celiakie. Takže dnes se zase vracíme velkým obloukem zpět a říkáme, že nejpozději do šesti měsíců by se dítě s lepkem setkat mělo." A nejenom s lepkem. Podle imunoložky by půlroční dítě už mělo mít "ochutnané" všechny základní potraviny, samozřejmě například s výjimkou ořechů.
Kdy začít?
Ne všichni odborníci jsou v názoru, kdy začít zavádět příkrmy, zajedno. Mnozí i nadále razí doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO): nic než mateřské mléko celých šest prvních měsíců. A s kašičkami začít až poté. "Bylo prokázáno, že děti plně kojené po dobu šesti měsíců měly méně infekcí a žádné růstové problémy. Navíc výzkum o potravinových alergiích je stále polemický," argumentuje lékařka Anna Mydlilová z Laktační ligy.
Dosavadní studie například potvrdily častější výskyt alergie na vejce a vaječné výrobky u dětí, které vejce poprvé ochutnaly později než do 6. měsíce života. A právě tak objeví-li se v dětském jídelníčku lepek později než v půl roce, zvyšuje se nejen riziko vzniku alergie a celiakie, ale u geneticky predisponovaných dětí i cukrovky. Naopak opakované podávání lepku mezi 17. a 26. týdnem života pomáhá imunitnímu systému si na bílkovinu pšenice "zvyknout". Doporučuje se však současně s podáváním lepku i kojit.
"Kojení je nejlepší způsob výživy, ale mohou být výjimky u alergických matek, které mohou předávat kromě optimální nutriční hodnoty i některé informace alergické povahy svému dítěti," upozorňuje Frühauf. Výzkum totiž například ukázal, že čím déle jsou děti alergických rodičů plně kojeny, tím vyšší je riziko, že se u nich objeví atopický ekzém.
Infekce nehrozí. Zato alergie
Podle Frühaufa reaguje doporučení WHO především na situaci v rozvojových zemích, kde kvůli špatné hygieně hrozí kojencům nebezpečí infekce z kontaminované vody v případě, že místo mateřského mléka bude dostávat náhradní výživu. V rozvinutých zemích však spíše než infekce představují výrazně větší problém alergie.
Kdy tedy začít děti seznamovat i s jinými potravinami než s mateřským mlékem? "Podle prospívání dítěte v období mezi 17.-26. týdnem života, a to včetně libového masa jako optimálního zdroje železa," míní lékař.
Otálet se zaváděním příkrmů po 6. měsíci lékaři rozhodně nedoporučují: "Pak již dítě potřebuje živiny také z jiných zdrojů, než je mateřské mléko. Nesprávný trend v poslední době se někdy objevuje u maminek v tom smyslu, že mají pocit, že čím déle budou dítě výlučně kojit, například rok, tím lépe pro ně dělají. To je samozřejmě nesmysl. Takové dítě může být v riziku podvýživy nebo nedostatku některých mikronutrientů," varuje dětský gastroenterolog z nemocnice Motol Jiří Bronský.
A kdy dítě od prsu odstavit úplně? I zde se názory různí. Američtí pediatři doporučují kojit po dobu prvního roku, WHO propaguje kojení do dvou let. Některé matky kojí i déle, podle lékařů však k neprospěchu dítěte. "Kojení do předškolního věku, které ještě občas vídáváme, je nefyziologické a může i z psychologického hlediska být pro dítě nevhodné," varuje Bronský.
