Stejně jako struny na houslích nebo píšťala u varhan vibruje i naše tělo. Konkrétně dochází k chvění proteinů, což odborníci již dlouho předpokládali, ale zatím nemohli dokázat.
Nová studie vědců z univerzity v Buffalu uveřejněná magazínem Nature Communications tento zajímavý jev prokázala pomocí technologie založené na tzv. mikroskopii v blízkém poli na frekvenční úrovni terahertzů. Tímto způsobem se zkoumají např. nanočástice.
Vůbec poprvé tak pozorovali vibrace proteinu s názvem lysozym, který působí jako enzym. Ten se vyskytuje např. v krevní plazmě, mateřském mléce, slinách, slzách a nosním hlenu. Známý je svými antibakteriálními účinky.
Doposud se předpokládalo, že toto chvění proteinu ihned odezní, ale podle nových poznatků v molekulách vibruje jako rozezvučený zvonec. Tyto malé pohyby proteinům umožňují rychle změnit tvar, aby se tak lépe mohly navázat na další bílkoviny. Proces je pro tělo naprosto zásadní, díky němu např. dochází k absorpci kyslíku, "opravě" buněk apod.
Výzkum prý otevírá dveře novému studiu základních buněčných procesů, díky nimž vzniká život. "Odborníci se tyto vibrace uvnitř proteinů snaží měřit již od šedesátých let," uvedla autorka studie Andrea Markelzová.
Prozatím pro to ale neexistovala vhodná technika. Markelzové tým použil mnohem jednodušší a rychlejší zařízení, dříve se za tímto účelem dokonce používaly jaderné reaktory nebo docházelo k chlazení proteinů pod bod mrazu.
