Pro většinu obyčejných "smrtelníků" matematika zřejmě příliš krásy neskrývá. Neurologové však dokázali, že pro ty, kteří tuto vědeckou disciplínu ovládají, může dokonce představovat rovnice stejně estetický zážitek jako umělecká díla největších malířů nebo skladatelů.
Odborníci z University College London ukázali patnácti matematikům šedesát rovnic a snímali jejich mozkovou aktivitu. Některé vzorce byly "šeredné", některé zase "hezké". Ve druhém případě se prý v mozku dobrovolníků aktivovala emoční mozková centra reagující na estetické podněty. Pokud by tedy matematik uviděl Van Goghův obraz nebo si poslechl Mozartovu symfonii, jeho mozek by na ně reagoval úplně stejně jako třeba na Pythagorovu větu nebo Eulerovu rovnost.
Toto zjištění vědce dovedlo k myšlence, že možná existují neurobiologické základy pro vnímání krásy, uvádí v magazínu Frontiers in Human Neuroscience. "Když se podíváte na rovnici, zapojí se v mozku několik center, ale podíváte-li se na tu, která je vnímána jako hezká, aktivuje se orbitofrontální kortex. Ten má na starosti emoce a rozhodování a přichází na řadu i při sledování uměleckých děl nebo poslouchání kvalitní hudby," uvedl pro BBC profesor Semir Zeki, vedoucí studie.
Funkční magnetická rezonance na matematiky také prozradila, že čím hezčí rovnice byla, tím intenzivnější byla i aktivita mozku. "Neurologie vám neřekne, co je krása. Ale pokud se vám něco líbí a považujete to za krásné, je velká pravděpodobnost, že se to projeví na vašem mediálním orbitofrontálním kortexu," pokračuje Zeki.
Krása Eulerovy rovnnosti
Zatímco nám běžně Eulerova rovnost moc krásná nepřijde, odborníci její estetickou hodnotu potvrzují. Podle matematika Davida Percyho z britského Institute of Mathematics and its Applications prý není nic lepšího než právě tahle rovnost.
"Lehce se na ni dívá a je neuvěřitelně hluboká. Skládá se z pěti nejdůležitějších matematických konstant - nuly, jedničky, e, pí (dvě nejčastější transcendentální čísla) a i (imaginární jednotka). Stejně tak v ní najdeme tři nejzákladnější aritmetické operace - sčítání, násobení a umocňování. A vzhledem k tomu, že e, pí a i jsou neuvěřitelně komplikovaná a zdánlivě nesouvisející čísla, je neuvěřitelné, že se spojily v této zkrácené rovnici," popisuje profesor. Krása je podle něj zdrojem inspirace a dodává nám chuť zjišťovat podstatu věcí.
Slavný teoretický fyzik Paul Dirac například prohlásil, že teorie relativity se mnoha fyzikům líbí právě proto, že je přes svou složitost matematicky krásná. "To je kvalita, kterou nemůžeme definovat, stejně jako ji neumíme definovat v umění. Ale lidé, kteří studují matematiku, obvykle nemají problém s tím krásu ocenit," prohlásil Dirac.
