Modernizace
Medicína na dálku: stát zaspal, vývoj táhne Olomouc

Přestože vláda podle některých lékařů nevyvíjí přílišné úsilí v oblasti telemedicíny a elektronizace zdravotnictví, česká medicína se snaží posouvat dopředu za pomoci nejnovějších technologií. K hlavním pracovištím, kde se elektronizací zabývají, je Fakultní nemocnice Olomouc. Tamější Národní telemedicínské centrum se účastní několika evropských projektů a místní lékaři zavádějí nové metody dálkové kontroly pacientů s nemocným srdcem i cukrovkou.

"Nejvíce se zabýváme ověřováním dálkové monitorace implantovaných zařízení, pak dálkovou monitorací krevního tlaku, antikoagulační léčby a záznamu EKG. V průběhu září jsme odstartovali další registr pacientů, který se zabývá dálkovou monitorací diabetu. Celkový počet takto sledovaných lidí se pohybuje kolem sedmi set," nechal se slyšet Lukáš Roubík z Národního telemedicínského centra, které se angažuje ve čtyřech oblastech. Mezi ně patří telemedicína, inovace výuky, odborné vzdělávání v oblasti zdravotnictví, jeho elektronizace a ekonomiky. "Naší klíčovou konkurenční výhodou je to, že jsme na půdě akademického prostředí, tudíž si můžeme dovolit určitou nezávislost a akademickou svobodu," tvrdí projektový manažer centra David Kula.

Implantáty pro všechny

Ministerstvo zdravotnictví sice v oblasti elektronizace zdravotnictví nějaké aktivity vyvinulo, ale žádný posun nenastal. Olomoucká nemocnice proto spolupracuje s různými zařízeními a podílí se na vytvoření jeho platformy v českém prostředí. "Tým vytvořený kolem telemedicínského programu je možné provozovat a hradit z prostředků Evropské unie. Problematika elektronizace zdravotnictví je jednou z priorit medicínské sekce unie," řekl TÝDNU.CZ přednosta I. interní kardiologické kliniky olomoucké nemocnice Miloš Táborský.

"Řešení elektronizace je úloha státu, ale všichni víme, že toto nefunguje. Žádná ze stávajících vlád to nedokázala nikdy dotáhnout do konce. Myslím si, že e-government je opravdu jedním z nejzákladnějších bodů příští vlády, takže pokud to nezvládne, bude to alespoň pro mě dost základní problém," pokračuje profesor Táborský.

Zásadním posunem je podle něj zavedení technologie CareLink Express. Nedávno odborníci poprvé potvrdili, že dálková monitorace pacientů s tzv. implantabilním defibrilátorem (ICD), který funguje jako kardiostimulátor, přináší snížení úmrtnosti pacientů. Jedincům s ICD nyní lékaři mohou implantovat zařízení, které hlídá jeho aktivitu. "Událost přináší našim pacientům novou dimenzi bezpečnosti a sledování a představuje vrcholovou aktivitu v téhle oblasti a v segmentu fakultních nemocnic v Česku," myslí si Táborský. Nyní stačí, aby nemocný po příchodu do ambulance sám na speciálním terminálu načetl data ze svého zařízení na podporu srdeční činnosti. Lékař dostane do několika minut informace o činnosti jeho srdce a pacient se také interaktivně podílí na své dlouhodobé léčbě. V případě nenadálých komplikací přístroj upozorní lékaře a ti začnou jednat.

Dva roky života

"Technologii používá ještě liberecká nemocnice, ale jde spíše o izolovanou záležitost. My se snažíme, aby toto bylo řešeno systémově a nešlo jen o otázku implantátů. Děláme portfolio všech produktů v ČR s cílem, aby byly dostupné pro každého pacienta. Smyslem není selektovat, ale používat je celoplošně," přibližuje plány centra Táborský.

Další zajímavou aktivitou průkopnického pracoviště je zapojení do projektu evropského partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí. Jeho hlavním cílem je na celoevropské úrovni prodloužit život strávený ve zdraví až o dva roky. Ke zvýšení úrovně české kardiologie přispěje také první interaktivní učebnice pro studenty medicíny, na níž se čeští odborníci podílejí. Její součástí budou testy, animace či záznamy operací.