Francouzští archeologové nalezli zřejmě nejstarší dochované ostatky dítěte trpícího Downovým syndromem. Genetická porucha se podle nejnovějších zjištění u lidí objevovala už před 1500 lety.
Kosti dítěte pohřbeného u francouzského města Chalon-sur-Saône kolem roku 500 před naším letopočtem odhalily, že mělo malou širokou lebku a další rysy typické pro pacienty s Downovým syndromem.
"Jde o nejstarší známý nález tohoto druhu," napsali archeologové z univerzity v Bordeaux do vědeckého magazínu Journal of Paleopathology. "Jejich závěry jsou přesvědčivé," potvrdili serveru USA Today nezaujatí odborníci z Indiana University.
"Dítě pohřbili stejným způsobem jako ostatní členy tehdejší středověké společnosti. To nás vede ke spekulacím, že takto odlišné jedince nestigmatizovali," dodali francouzští archeologové.
Downovým syndromem však lidé s velkou pravděpodobností trpěli mnohem dříve. Řečtí odborníci už v roce 1997 došli podle magazínu Journal of the History of the Neurosciences k závěru, že se porucha objevovala už během neolitu na území dnešního Řecka. Sedm tisíc let stará figurka totiž také vykazuje tělesné rysy typické pro pacienty s tímto syndromem.
|
Downův syndrom je nejobvyklejší vrozená chromozomální anomálie. Každá buňka osoby s Downovým syndromem obsahuje tři 21. chromozomy (namísto obvyklých dvou). Ze statistik vyplývá, že na každých osm set až tisíc dětí připadá jedno dítě s Downovým syndromem. Ročně se v ČR narodí asi padesát novorozenců s touto genetickou poruchou. |
