Američané se podle průzkumu veřejného mínění nijak netěší z prognóz dlouhověkosti, kterou jim slibuje moderní vědecký výzkum. Devadesátiny by většina z nich ještě brala, ale věk nad 120 let už láká málokoho.
Vědci už dnes dokážou prodloužit život myším, červům a mouchám, ale pilulky dlouhověkosti pro lidi ještě dlouho k mání nebudou. Přesto někteří vědci očekávají, že někdy po roce 2050 už nebude věk kolem 120 let výjimečný. Zaslouží se o to hlavně revoluční metody ve zdravotnictví.
Američany ale podle průzkumu americké agentury Pew Research taková perspektiva neláká. Šestapadesát procent dotázaných nestojí o léčebné postupy, které by jim umožnily žít 120 či víc let. Pro 51 procent lidí by takový stav nebyl společensky únosný - dlouhověkost by byla nákladná a mohli by si ji dovolit jen movití lidé.
Stáří bez chorob?
Podle vědců Američané ale dělají chybu, pokud se dlouhověkosti bojí. Spojují ji totiž většinou s chronickými chorobami, které lidi vysokého věku často sužují. Gerontoložka z Kalifornské univerzity Cynthia Kenyonová ale tvrdí, že výzkum se soustřeďuje nejen na reálné prodloužení života, ale i na zachování dobrého zdraví.
"Většina laboratorních zvířat s prodlouženou délkou života vypadá zároveň zdravěji. Jako kdyby devadesátiletý kmet vypadal na pětačtyřicet let věku," řekla Kanyonová.
Podle dotázaných Američanů se ideální délka života pohybuje mezi 79 a 100 lety věku, průměr se pohybuje kolem devadesátky. Očekávaná délka života je dnes v USA u mužů 76,2 roku, u žen 81 let. Nejlepším receptem na dlouhověkost je podle amerických vědců zdravý rozum - vyvážená strava, odpovídající váha a cvičení.
