Vysoký tlak a cholesterol, cukrovka, nemoci srdce a cév, obezita a potíže s klouby či páteří patřily loni k nejčastějším chronickým obtížím, které u svých pacientů řešili praktici. Celkem loni registrovali 8,6 milionu dospělých, jeden praktik v průměru 1632, vyplývá z dat statistiků i informací praktických lékařů.
Loni z každého tisíce registrovaných pacientů bylo pro vysoký tlak sledováno 223,9, pro ischemickou chorobu srdeční 93,9, z toho pro infarkt 10,4 a pro cévní nemoci mozku 31,6. Ze stejného počtu pacientů bylo 119,5 obézních, to znamená, že jejich index tělesné hmotnosti BMI byl 30 a vyšší, uvedl Ústav zdravotnických informací a statistiky na svém webu.
"Co se týká počtu pacientů, tak skutečně nejvíc je hypertoniků, alespoň co já sleduji, a přibývá jich. Je to tím, že víc se těmto pacientům věnujeme a nasazení léků je časnější," řekl šéf zlínského sdružení praktických lékařů Lubomír Nečas. Přibývá podle něj také pacientů s vysokým cholesterolem a diabetiků, i jim lékaři nasazují podle současných doporučení léky mnohem dřív.
"Z chronických onemocnění je v mé ordinaci hodně pacientů s vysokým tlakem, to ano, ale asi nejvíc je těch, kteří mají kloubní a páteřní problémy," řekla praktická lékařka Jana Uhrová.
Z vlastní praxe potvrdila další zjištění statistiků, že preventivní prohlídky tvoří jen 6,2 procenta z celkového počtu ošetření dospělých. Zhruba do čtyřiceti let lidé podle Uhrové na prevenci obvykle nechodí, pak začnou, anebo jsou v péči lékaře kvůli nějaké chronické obtíží, která přijde s věkem, a tak se preventivní a běžné prohlídky prolnou.
Miliony ošetření
Celkem provedli praktici loni 39 milionů ošetření a vyšetření, na úvazek praktika to bylo za rok 7383 ošetření a vyšetření. Nejméně, 5700, jich bylo v Praze, nejvíc v krajích Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém a Libereckém (všechny přes 8000).
Na jednoho registrovaného pacienta loni připadalo v průměru 4,5 návštěvy praktika, nejméně v Praze, 3,9, nejvíc v krajích Jihočeském a Zlínském, po pěti.
Statistici rovněž uvedli, že skupina praktických lékařů stárne, což signalizuje problém pro budoucí zajištění primární péče. Nečas uvedl, že mezi praktiky je relativně hodně těch, kteří již překročili sedmdesátku, přes polovinu doktorů je starších 54 let. Ministerstvo
zdravotnictví podpořilo finančně program rezidenčních míst, podle Nečase je to pořád málo. Pokud se nenasměruje už na školách na tento obor více mediků, bude v Česku do deseti let problém sehnat praktika, varoval.
