Politici to nestihli. Komplikace pro operace Čechů v EU

Česko nestihlo zapracovat do svých zákonů bruselskou směrnici o přeshraniční péči, a tak i po 25. říjnu, kdy směrnice vstoupí v platnost, budou muset čeští pacienti předem požádat svoji zdravotní pojišťovnu, aby jim plánovanou operaci v zemích EU uhradila. Podle náměstka ministra zdravotnictví Ferdinanda Poláka  je novela připravena a po volbách ji dostane nová sněmovna. Už teď hradí pojišťovny neodkladnou péči, tam pacient souhlas nepotřebuje.

"Měli jsme to připravené, ale kvůli pádu vlády a rozpuštění sněmovny se to nepodařilo projednat. Předpokládáme, že v plném rozsahu se transpozice uplatní v Česku někdy v první polovině příštího roku," uvedl Polák.

Za nedodržení termínu hrozí zemím sankce, ale podle Poláka by se jí Česko mohlo vyhnout. "Informovali jsme EU, že jsme připraveni, nicméně vyšší moc zabránila přijetí, takže v tuto chvíli nás EU sankcionovat nebude," řekl Polák. Sankce by přišla až v případě, že by se nová sněmovna návrhem z "malicherných" důvodů nezabývala. Protože jde o technickou věc, nepředpokládá Polák, že by při schvalování mohl nastat problém.

Ministerstvo očekává, že počty lidí, kteří pojedou na plánovanou operaci do ciziny, a cizinců, kteří se dají operovat v Česku, budou zhruba vyrovnané. Pojišťovny zaplatí operaci v cizině do výše českých nákladů. Řadu zájemců to odradí, protože v cizině je péče dražší. Pokud by přesto zájem u českých pacientů prudce vzrostl, je podle Poláka možné rychlou novelou obnovit podmínku předběžného souhlasu pojišťovny. Zdravotní služby, ke kterým by byl souhlas nutný, by byly v zákoně vyjmenovány.

Podle Poláka se dá spíše očekávat, že z EU budou jezdit pacienti do tuzemska. Česká medicína má dobrý zvuk a operace zde vyjdou levněji.

Na plánovanou péči českých pacientů v zahraničí bylo v předchozích letech vynakládáno zhruba deset milionů korun ročně. Je to minimální procento z celkových výdajů zdravotních pojišťoven, které se ročně pohybují kolem 220 miliard.