K dobrovolnictví se lidé nemusejí uchylovat jen z nezištných důvodů. Podle amerických lékařů totiž pomoc ostatním může vést ke zlepšení celkového zdravotního stavu dobrovolníka. Své poznatky zveřejnili v odborném časopisu JAMA Pediatrics.
"Bylo zajímavé vidět, jak sociální intervence podporují jednotlivce a zároveň jim prospívají po zdravotní stránce," píše vedoucí projektu Hannah Schreierová z University of British Columbia. Svou pozornost zaměřila zejména na adolescenty a "mladé dospělé" (lidi zhruba do pětatřiceti let).
Část lidí trávila hodinu týdně jako dobrovolní učitelé dětí z problémových rodin, ostatní nevyvíjeli žádnou dobrovolnickou činnost. Lékaři přitom v průběhu experimentu měřili BMI, množství zánětlivých ukazatelů v těle, hladinu cholesterolu, psychické zdraví a změny nálad u zapojených studentů.
Po deseti týdnech si všimli, že u studentů, kteří trávili volný čas dobrovolnictvím, došlo ke zlepšení celkového zdravotního stavu. Proč k tomu došlo, zůstává však stále skryto. Lékaři totiž odmítají spekulovat. "Zajímavé ale je, že u těch, u kterých došlo k největšímu zlepšení v oblasti sebevědomí a psychického rozpoložení, se nejvíce zlepšilo i zdraví jejich kardiovaskulárního systému," tvrdí Schreirerová.
