Ve třech čtvrtinách škol a školek a mnoha zdravotnických zařízeních panuje škodlivé mikroklima, které se může podepsat na zdraví žáků a pacientů. Důvodem je syndrom nezdravých budov, které nejsou kvalitně opláštěny a jsou špatně odvětrávány, uvádí Státní fond životního prostředí.
Především starší budovy se v létě přehřívají a v zimě kvůli tepelným úsporám neodvětrávají. Nemožnost mikroklima regulovat může mít za následek únavu, bolesti hlavy a nevolnosti v nich přebývajících. Tento problém se přitom týká 75 procent škol a většiny zdravotnických zařízení, pečovatelských domů a kanceláří. Tyto výsledky vychází z údajů Státního fondu životního prostředí a studie Potenciál úspor energie v budovách ČR, která se zaměřuje na vývoje spotřeby energie na vytápění budov pro bydlení.
Syndrom nezdravých budov |
Syndrom nezdravých budov je definován jako kombinace onemocnění, která jsou spojena s jednotlivými místy. WHO definovala symptomy jako bolesti hlavy, kožní onemocnění, nebo podráždění očí, nosu nebo krku, které jsou často způsobené špatným topným systémem nebo odvětráváním. |
Jak se shodují odborníci, v neklimatizovaných budovách by se teplota měla celoročně pohybovat mezi 20 a 27 °C. Vyšší i nižší teploty mají negativní dopad na lidské zdraví. "Trvale vyšší teploty zvláště v nedostatečně větraných prostorách mohou způsobit nadměrnou únavu, chybovost a nesoustředěnost vedoucí až k nebezpečným úrazům, případně i zdravotním komplikacím: problémům s dýcháním a oběhovou soustavou, bolestem hlavy, často i k neadekvátnímu a víceméně nekontrolovatelnému chování," popisuje Zuzana Mathauserová, vedoucí laboratoří hygieny práce ze Státního zdravotního ústavu.
Podle psychologů se nevhodná teplota může podepsat především na dětech. "Při teplotách vzduchu nad 24 °C se mohou lidé cítit nepohodlně, zejména mají-li podávat jakýkoli soustředěný nebo intenzivní pracovní výkon. Špatné klima vede k poruchám soustředění, hyperaktivitě či naopak utlumení organismu dětí," vysvětlil psycholog Jiří Šimonek.
Špatnému prostředí lze předejít kombinací tepelné izolace a systému větrání a stínění. "Souběžně s izolací a výměnou oken je třeba investovat do větracích systémů, které zajistí minimální množství větracího vzduchu. Dále je potřeba zajistit stínění ve formě vnějších žaluzií nebo markýz na jižní a západní orientaci oken," říká Petr Vogel, sekretář představenstva České rady pro šetrné budovy.
Problém nevhodného klimatu se ale netýká jen starých staveb. Přehřívání se totiž týká i nových prosklených budov jako jsou administrační objekty nebo obchodní. Tam představuje problém chlazení, které je podle Marcely Kubů z Asociace výrobců minerální izolace energeticky dvakrát až třikrát náročnější na vytápění.