H7N9
Vědci chtějí vytvořit kmen nové ptačí chřipky, lidé se bojí zneužití

Vědci, kteří vyvolali bouři nevole poté, co v laboratoři vytvořili snadno šiřitelnou verzi ptačí chřipky, nyní chtějí vyzkoušet obdobný pokus s novým chřipkovým kmenem H7N9. Své plány oznámili ve středu v odborných žurnálech Science a Nature. Vir H7N9 nové ptačí chřipky kvůli vysoké míře úmrtnosti mezi nakaženými lidmi vyvolává obavy odborníků, Čína mezitím oznámila první potvrzený případ přenosu z člověka na člověka.

Zmíněný kmen se objevil v březnu v Číně. Od té doby se virem nakazilo přes 130 lidí, z nichž 43 zemřelo. Vědci tvrdí, že vytvořením tohoto viru v laboratoři by mohlo pomoci zjistit, jak bude ve volné přírodě mutovat, což by z něho mohlo učinit ještě větší hrozbu pro lidstvo. Odborníci totiž nevylučují, že právě tento kmen může vyvolat pandemii.

"Nemůžeme zabránit epidemiím nebo pandemiím, můžeme ale s náskokem získat klíčové poznatky," řekl Ron Fouchier z Erasmovy univerzity v Rotterdamu. Takové informace pomohou státům lépe se připravit, a to včetně výroby vakcín. Pod dopisy se podepsali vědci z desítek výzkumných center ve Spojených státech, Hongkongu a Británii.

Strach ze zneužití

Obdobné projekty jsou povoleny jen ve vysoce zabezpečených laboratořích. Americká vláda nicméně přislíbila zvýšený dohled a tvrdí, že zvláštní komise zváží klady a zápory před tím, než rozhodne, zda přínos takovéhoto chřipkového výzkumu za riziko stojí. Pokud s projektem souhlasit nebude, neposkytne mu žádné finanční prostředky.

Oznámení o výhodách projektu je pokusem zabránit mezinárodní kritice, kterou vyvolali Fouchier s Jošihirem Kawaokem v roce 2011, když v laboratoři vytvořili kmen snadno šiřitelného viru ptačí chřipky známého jako H5N1. Rozhořčení tehdy vyvolaly především pochybnosti o bezpečnosti výzkumu a o tom, zda práci vědců nemohou zneužít teroristé k vytvoření biologických zbraní.

Úmrtnost mezi nakaženými kmenem H7N9 je nižší oproti viru H5N1, se kterým se svět potýkal před deseti lety, ale vyšší než u viru H1N1. Tento vir, označovaný jako prasečí chřipka, způsobil v letech 2009 až 2010 pandemii, která podle WHO zabila 18 500 lidí.

Loňská studie zveřejněná v lékařském magazínu The Lancet nicméně uvádí, že skutečný počet mrtvých může být více než 280 tisíc lidí.

První případ

Dvaatřicetiletá žena se tento týden v Číně ptačí chřipkou infikovala, když se starala o svého nemocného otce. Oba podle serveru BBC zemřeli. Žádný důkaz o šíření viru H7N9 mezi lidmi zatím neexistoval, většina pacientů byla v kontaktu s nakaženou drůbeží.

"Z přenosu z jednoho člověka na druhého se ještě nedá dělat vůbec žádný závěr. Důležité bude, zda přenos bude masivní, toto je jen signál, že se něco děje, ale nemusí to ještě vůbec nic znamenat," řekl předseda České vakcinologické společnosti profesor Roman Prymula, který varoval před panikou. Přenos nákazy se podle něj musí hodnotit v souvislostech. Pokud se náhodně přenesla infekce v jedné domácnosti a dál se nemoc nešíří, neměl by to být problém. Ten by nastal, až když by se chřipka šířila v běžné populaci, kde by lidé byli spolu jen v krátkém kontaktu.