Britští lékaři přišli s novou metodou screeningu používaného během mimotělního oplodnění a přenosu embrya, která je rychlejší a především levnější. Odborníci jsou s její pomocí údajně schopni během jednoho dne vybrat embryo se správným počtem chromozomů. Americké matce se tak díky vědeckému týmu z univerzity v Oxfordu narodilo zdravé dítě, které představuje naději pro tisíce žen doufajících v úspěšné umělé oplodnění, uvedlo BBC.
Dojde-li k abnormalitám na chromozomech, plod se neusadí v děloze, nedojde k jeho donošení nebo se dítě narodí s nějakým postižením, například Downovým syndromem. Problémy a rizika se přitom zhoršují s věkem matky, u žen krátce po třicítce se neujme až čtvrtina embryí, ke konci třicítky a ve čtyřiceti letech jde už o tři čtvrtiny zárodků.
Mnohé kliniky nabízejí screeningová vyšetření chromozomálních vad u plodu, ale ta se například v Británii cenově pohybují kolem šedesáti až devadesáti tisíc korun, píše na svém webu BBC. Matka Connora Marybeth Scheidtsová by v Pensylvánii zaplatila dokonce přes 120 tisíc korun, a tak se vydala pro pomoc do Británie. "Screening je drahý, což je pro mnohé ženy limitující. Naše technika určuje přesný počet chromozomů u embrya a další podstatné informace za dvě třetiny běžné ceny," říká lékař Dagan Wells z Oxfordské univerzity.
Snaha se vyplatila
Connor Levy se jako první dítě, které se zdravé narodilo matce po novém screeningu, představí na konferenci Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii. Jeho rodiče Marybeth (36) a David (41) se o početí snažili čtyři roky a využili i umělého oplodnění. Nakonec podstoupili screening, při němž lékaři zjistili, že pouze tři embrya ze třinácti byla zdravá. Bez této pomoci byla velká pravděpodobnost, že by se jim narodilo nemocné dítě. Takto byl úspěšný už první pokus. "Léta zkoušení byla velmi těžká a vybírala si svou daň. Byly dny, kdy se mi jen chtělo plakat a zhroutit se. A pak se podíváte na něj...všechna ta snaha se vyplatila a konečně jsme se dočkali našeho malého Connora," vypráví šťastná matka.
Marybeth využila znalostí britských lékařů a následně došlo k oplodnění v americké nemocnici Main Line Health System pod dohledem doktora Michaela Glassnera. "Když sedíte naproti pacientce, které se opět nepodařilo otěhotnět, a vidíte v jejích očích sny a naději, pak vše, co může takto zásadně ovlivnit úspěch zákroku, by se mělo stát normou. A já věřím, že do pěti let to tak bude," popisuje Glassner. Nadšení z nové studie vyjádřil i vedoucí lékař Stuart Lavery z centra umělého oplodnění na britské klinice Hammermith Hospital, když ji doslova označil za úžasnou. Prozatím úspěšná metoda se však ještě musí prověřit dalšími rozsáhlými výzkumy, aby se ukázalo, jak efektivní skutečně je.
Běžný screening v prvním trimestru
Jednou z nejčastějších chromozomálních vad plodu je Downův syndrom. Zjišťuje se běžným kombinovaným screeningem v prvním trimestru těhotenství. Záleží na věku matky, zda u plodu dochází k prosáknutí záhlaví (měří se tekutina na zadní části krčku plodu) a vyšetřují se hladiny těhotenských hormonů. Hodnoty se pak zpracovávají v počítačovém programu a výsledky jsou k dispozici do týdne. "V každém těhotenství existuje riziko asi tři až pět procent, že plod může mít nějakou vrozenou vadu, od těch drobných až po závažné," tvrdí gynekolog Vladimír Gregor. U oplodnění in vitro je to ještě komplikovanější.
