Život ve městě s sebou kromě mnohých výhod nese i závažná nebezpečí. Například takové, že možná dostanete infarkt. "U obyvatel měst existuje o třináct procent větší riziko, že dostanou infarkt. Je třeba snížit znečištění evropského ovzduší," varují v nejnovější zprávě odborníci z Evropské unie a upozorňují na nutnost změny.
Experti upozorňují, že dlouhodobý pobyt ve znečištěném prostředí neblaze působí na naše srdce i v případě nižší hladiny znečištění, než která odpovídá současným evropským limitům.
Výzkum mezinárodního týmu vědců v čele s univerzitou v Utrechtu, jehož znepokojující závěry nyní odborníci odhalili v magazínu British Medical Journal, trval téměř dvanáct let a zúčastnilo se ho více než sto tisíc lidí. Vědci zkoumali působení jednotlivých látek z ovzduší na infarkty myokardu a anginu pectoris (forma ischemické choroby srdeční).
USA vs. EU
Evropská unie stanovila současný roční limit koncentrace polétavého prachu na 25 mikrogramů na metr krychlový. Vědci ovšem přišli na to, že navýšení této hodnoty o pět mikrogramů na metr krychlový již zvyšuje riziko anginy pectoris i infarktu rovnou o třináct procent. Pro srovnání, ve Spojených státech je limit o třináct mikrogramů na metr krychlový nižší, píše deník Telegraph.
V oblastech bydliště sledovaných dobrovolníků, kde bylo podle matematických modelů znečištění vyšší, také přibývalo pacientů s obávanými diagnózami, což potvrzují i výsledky rozsáhlé studie EU o dopadu znečištěného prostředí na naše zdraví s názvem ESCAPE.
Znečištěné ovzduší údajně ročně způsobuje přes tři miliony úmrtí po celém světě, ovšem jeho přímý vliv na koronární nemoci je stále kontroverzní. Kouření a další rizikové faktory prý vědci vzali při svém šetření v úvahu. K tomu jsou však mnozí odborníci skeptičtí s tím, že to není tak jednoduché určit.
Minulý rok navíc Světová zdravotnická organizace přišla se zjištěním, že dýchání znečištěného vzduchu může dokonce způsobit i rakovinu plic.
Změna k lepšímu
"Není pochyb o tom, že by snížení znečištění ovzduší vedlo také ke snížení kardiologických obtíží Evropanů. Můžeme jen doufat, že si to uvědomí i politici a změní svůj přístup k této problematice," uvedl pro BBC profesor Jon Ayres z univerzity v Birminghamu.
Loni již k podobným závěrům došli i odborníci z univerzity ve skotském Edinburghu, kteří se zaměřili na dvanáct zemí včetně Spojených států nebo Číny a analyzovali data z desítek studií mapujících výskyt oxidu uhelnatého, siřičitého a dusičitého, dále množství sazí ve vzduchu a ozonové znečištění. Získané hodnoty pak porovnali s údaji o hospitalizovaných pacientech se srdečním selháním, při němž srdce ztrácí schopnost efektivně pumpovat krev.
"Jedna z věcí, které mohou srdeční selhání a následnou hospitalizaci či dokonce smrt způsobit, je dýchání znečištěného vzduchu," potvrdil zjištění vedoucí studie Nicholas Mills. Když v milionu molekul plynu přibude jedna molekula oxidu uhelnatého, riziko se podle něj zvýší o tři a půl procenta.
