Klíště nebo žralok
Zabíjejí i pomáhají: zvířecí léčitelé tam, kde byste je nečekali

Příroda je mocným zdrojem léčivých látek a poskytuje nám skrze své živočichy a rostliny až polovinu našich léků. Vrba bílá například obsahuje salicin, z něhož později vznikl aspirin, máku zase vděčíme za zahnání bolesti v podobě morfinu a takových případů bychom mohli uvést stovky. Někdy dokonce pomáhají živočichové, kteří nás naopak mohou i otrávit.

K čemu je například dobré klíště nebo žralok? Pomoc podle vědců mnohdy najdeme tam, kde ji čekáme nejméně. Podívejte se, kteří tvorové podle časopisu Time představují nebezpečné záchranáře budoucnosti.

Silně jedovatý čtverzubec

Čtverzubec obsahuje smrtící tetrodotoxin, před nímž se musejí mít na pozoru především kuchaři, kteří rybu zpracovávají. Jed by totiž v případě zasáhnutí člověka způsobil ochromení jeho nervového systému a ochabnutí životně důležitých srdečních a dýchacích svalů. Výzkumníci z amerického John Theurer Cancer Center však přišli na to, že toxin je až třítisíckrát účinnější proti bolesti během chemoterapie než morfin, a to navíc bez vedlejších účinků, jako jsou návykovost nebo nevolnost. Odborníci zatím efektivitu a bezpečnost léku zkoušejí na menší uzavřené skupince pacientů s rakovinou. V poslední fázi musí projít schválením u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.

Antibakteriální žralok

Na první pohled by se mohlo zdát, že je kůže žraloka jemná a příjemná na dotek, ale opak je pravdou. Některé kmeny ji dokonce používaly jako smirkový papír. Povrch těla obávané paryby se pro společnost Sharklet Technologies stal výhodným artiklem. Vývojáři přišli na to, že kůže žraloka je nevhodná pro usazování mikrobů, a začali z ní vyrábět močové katetry napodobující povrch těla žraloka, čímž zabraňují běžným infekcím způsobeným bakteriemi, jako jsou zlatý stafylokok, methicilin-rezistentní zlatý stafylokok či pseudomonas aeruginosa. Katetry tedy odvracejí infekce močového ústrojí, které hrozí při minimálně týdenním zavedení nástroje.

Smrtící kobra královská

Jed nebezpečného hada žijícího v oblasti jižní a jihovýchodní Asie dokáže člověka rychle usmrtit, zároveň mu však také pomoci s náporem chronické bolesti či při chirurgickém zákroku. Profesor Manjunatha Kini ze Singapurské univerzity tvrdí, že jed nejdelšího jedovatého hada světa je 20-200krát účinnější než morfin. Stejně jako u čtverzubce, i jed kobry nezpůsobuje závislost. Kini doufá, že do jednoho roku by mohl nový lék vyzkoušet na pacientech. Testované myši totiž po aplikaci sloučeniny snesly dvakrát více bolesti než ostatní zvířata.

Klíště proti sraženinám

I něco zdánlivě tak nesnášeného a obávaného jako klíště může pomáhat lidem. Když se na vás klíště přisaje, doslova u toho plive a jeho sliny hladce umožňují tok krve do jeho těla. To však může přijít vhod pacientům, kterým hrozí ucpání žil sraženinou. Profesor Kini tedy izoloval molekuly slin klíštěte, aby vytvořil potenciální lék sedmdesátkrát silnější v ředění krve než přirozené látky v našem těle. Jde o sloučeninu momentálně testovanou na zvířatech, na jejíž použití si lidé počkají minimálně rok.

Mořské sasanky trénují imunitu

Biotechnologická společnost Kineta ze Seattlu vyvíjí z jedu mořské sasanky léky pro pacienty trpícími autoimunitními chorobami, například roztroušenou sklerózou. V takovém případě buňky imunitního systému zcela mylně napadají buňky zdravé. Toxin, jímž sasanky odlákávají predátory (především humry), obsahuje sloučeninu s názvem ShK-186 ovlivňující určité draslíkové kanály v těle. Protilátky vázající se na tyto kanály mohou být za některé autoimunitní poruchy zodpovědné, a pokud by se tedy léčba zaměřila pouze na tyto defekty, byla by mnohem účinnější. Ředitel Kinety Chuck Magness tvrdí, že běžná léčba narušuje imunitní systém více, než by bylo třeba, a činí tak pacienta zranitelnějším. Co víc, léčivý jed reguluje metabolismus, tudíž by mohl být prospěšný také při léčbě obezity. Látka je zatím v první fázi klinických výzkumů na lidech.

Kuňka ohnivá léčí potem

Ohrožená žába žije i v Česku a odlišuje se ohnivým zabarvením bříška. Ukázalo se, že v nebezpečí vylučuje pocením jed obsahující proteiny podporující zacelení ran. Profesor Christopher Shaw z Belfastské univerzity se žábami zabývá a dokazuje, že peptidy nalezené v toxickém potu napomáhají růstu cév a rychleji se díky nim hojí rány, což zpomaluje jizvení tkáně. Ve Spojených státech a Číně už byl přípravek patentován, ve zbytku světa teprve začínají výzkumy.

Rosnička pomáhá nejen s počasím

Toto až bizarně vyhlížející zvířátko s anglickým názvem Waxy Monkey Frog vypadá možná roztomile, ale pouze klame vzhledem. Povrch žabího těla totiž obsahuje jedovatý toxin, který loni způsobil nejeden problém majitelům koní. Zvířata totiž působením jedu ztuhla, ale zároveň trpěla hyperaktivitou. Na druhou stranu toxin omezuje tvorbu krevních kapilár známou jako angiogeneze, což by mohlo pomoci v boji proti rakovinovým buňkám, při artritidě nebo slepotě způsobené cukrovkou. Profesor Shaw nabádá vědce k brzkému využití tohoto druhu, jelikož pomalu vymírá.