Brouk, který si ve svém těle pěstuje zahrádku z hub, aby přežil v nestravitelném dřevě – to není sci-fi, ale objev vědců z Akademie věd ČR a Slovenské akademie věd. V těle jádrohloda jedlového nalezli dosud neznámý rod a tři nové druhy mikroskopických hub. Mimořádnou koncentraci nových organismů přirovnali k legendárním Galapágám. Výsledky vyšly v časopise IMA Fungus.
Houbové Galapágy u Zvolena
Houbové společenstvo, které umožňuje vzácnému broukovi jádrohlodovi jedlovému žít v nestravitelném jedlovém dřevě, objevil tým vědců z Akademie věd ČR a Slovenské akademie věd. Vědci identifikovali tři nové druhy a jeden dosud neznámý rod mikroskopických hub. Objev popsali při studiu ambrosiového brouka jádrohloda jedlového nalezeného na Slovensku. Akademie věd (AV ČR) o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Jádrohlodové jsou skupina brouků, která čítá tisíce tropických druhů. V Evropě žijí dva původní druhy, uvedl lesnický entomolog Miloš Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který se na výzkumu podílel.
Brouk si pěstuje vlastní zahrádku z hub
"Jádrohlodi jsou unikátní tím, že své chodbičky hlodají v nestravitelném dřevě. Ve speciálních orgánech na svém těle přenášejí symbiotické houby, které v chodbičkách aktivně pěstují, zahrádku udržují a spásají. Každý ambrosiový brouk má své unikátní houby. Treptoplatypus oxyurus pro svoji vzácnost dosud unikal snahám o jeho studium," řekl přední světový odborník na jádrohlody Jiří Hulcr, který působí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR a na Floridské univerzitě v USA.
Vědci našli ve vzorcích neobvyklé množství doposud neznámých organismů. "Z pěti hlavních hub, které v těle brouka a jeho požercích našli, byl jeden zcela nový rod a tři nové druhy," uvedl hlavní autor studie Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR. "Další dvě nalezené houby patří mezi extrémně vzácné taxony. Taková koncentrace nových organismů je mimořádná. Velký podíl taxonů, takzvaně endemických, které nenajdeme nikde jinde, lze přirovnat třeba k souostroví Galapágy. U Zvolena tak leží Galapágy houbové říše," uvedl.
Houby, které dokážou zabít zdravý strom
Mnoho ambrosiových brouků jsou lesní škůdci a houby jim pomáhají oslabit obranu napadených stromů. Nově objevený rod a druh Wilhelmdebeerea oxyuri patří do skupiny hub, které způsobují takzvané modrání dřeva, jsou schopné zdravý strom zabít, a tím usnadnit jeho kolonizaci ambrosiovým broukem.
Zkoumání těchto brouků je důležité také s ohledem na potravinářství. Houby jsou bohaté na živiny a netvoří toxické látky. Ve střevě dřevokazných brouků vědci pak hledají kvasinky, které tolerují extrémně kyselé prostředí s minimem kyslíku. "Naše analýzy potvrdily, že nalezené kvasinky skutečně dokážou trávit široké spektrum cukrů, které jsou součástí dřeva. Tím se nedostupné živiny mohou dostat až k broukovi. K jejich rozkladu potřebují kyslík, což brání jejich využití při výrobě bioetanolu, nicméně díky jejich všestrannosti se nabízí řada dalších aplikací v biotechnologiích," uvedla spoluautorka výzkumu Renata Vadkertiová z Chemického ústavu a Centra glykomiky Slovenské akademie věd.
Symbolické je pojmenování nových druhů kvasinek. Sugiyamaella casensis a Blastobotrys sasensis jsou odvozeny od anglických zkratek pro českou Akademii věd, tedy CAS, a Slovenskou akademii věd, tedy SAS. Názvy odkazují na česko-slovenskou výzkumnou spolupráci. Práce vyšla v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus
