Dvoucentimetrová zkamenělina z haldy kamení vytěženého při stavbě metra D se ukázala jako vědecká senzace. Sběratel Radek Labuťa objevil dosud nepopsaný druh členovce z období prvohor, příbuzného trilobitům. Podle vědců z Akademie věd jde o unikátní nález, který dokládá, že tento rod obýval mnohem rozsáhlejší území, než se dosud předpokládalo.
Při ražbě pražského metra D našel sběratel zkamenělin Radek Labuťa fosilii doposud neznámého druhu členovce z období prvohor. Žil přibližně před 448 miliony let, tedy v období před nástupem rozsáhlého zalednění, které vedlo k prvnímu hromadnému vymírání na Zemi. Podle Lukáše Laibla z Geologického ústavu Akademie věd (GLÚ AV ČR) jde o unikátní nález, který mění pohled na rozšíření těchto živočichů. Nález je o to vzácnější, jelikož to byl živočich bez tvrdé schránky.
Dvoucentimetrovou fosilii našel Labuťa na haldě kamení vytěženého při ražbě metra. Na první pohled připomínala křížence pavouka a trilobita. "Ukázalo se, že jde o vědě dosud neznámý druh, blízce příbuzný trilobitům. Na rozdíl od nich však měl jen měkký krunýř. Pojmenovali jsme ho Soomaspis labutai, na počest jeho objevitele," uvedl Laibl.
Podle něj vědci díky nálezu přehodnotili svůj názor na oblast výskytu tohoto druhu živočicha. Rod Soomaspis, do něhož se řadí, dosud považovali za mimořádně zvláštní druh. "Jeho nejbližší příbuzný Soomaspis splendida byl objeven v Jižní Africe v 90. letech minulého století," sdělil. Odborníci si dlouho mysleli, že šlo o místní raritu.
Pražský objev to ale vyvrátil, protože z něj vyplynulo, že rod Soomaspis musel obývat rozsáhlá území tehdejšího kontinentu Gondwana. Současnou Prahu a Jižní Afriku od sebe v té době totiž dělily tisíce kilometrů. "Nález Radka Labuti je tak trochu, jako kdybyste ve Vltavě z ničeho nic objevili velekraba japonského," podotkl Laibl.
Soomaspis labutai je malý členovec s ocáskem a krunýřem, který byl pokrytý drobnými jamkami. Zatímco Soomaspis labutai žil ještě před ordovickou dobou ledovou, jeho příbuzný z Jižní Afriky se objevuje až po něm. Podle vědců to svědčí o tom, že tito živočichové byli schopni přečkat prudké klimatické změny, které mnoho jiných nepřežilo. "Jejich tajemstvím bylo nejspíš to, že obývali hlubší části moře, kterých se klimatické změny příliš nedotkly, a zvládly přežít v prostředí s nízkým obsahem kyslíku," dodal Laibl.
Soomaspis labutai bude k vidění ve stálé expozici Národního muzea, kam ho Labuťa věnoval.
