Žraloci tygří jsou díky svému nevybíravému jídelníčku, v němž vedle mořských živočichů končí i lidský odpad, často označováni jako popelnice oceánu. Jak ale ukazují vědci, tito vrcholoví predátoři hrají naprosto klíčovou roli v udržování zdravých a stabilních mořských ekosystémů, kde fungují jako přirození čističi a regulátoři.
Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad - od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.
Žraloci tygří dorůstají délky několika metrů a patří k největším dravým žralokům na světě. Díky svým zvláštním chutím si vysloužili přezdívku "popelnice oceánu". Mají silné čelisti a ostré pilovité zuby, které jim umožňují rozdrtit i krunýře mořských želv nebo schránky mlžů. V jejich žaludcích vědci našli například tuleně, rejnoky, mořské hady, velryby, ptáky, psy, kozy, kočky či antilopy. Objevily se v nich ale také obaly od brambůrků, cigarety, pneumatiky, registrační značky nebo části televizorů. V jednom případě údajně dokonce i kompletní brnění.
Podle mořského biologa Neila Hammerschlaga z organizace Marine Biodiversity Observation Network využívají žraloci tygří každou příležitost k získání potravy. Na rozdíl od většiny jiných druhů například neutíkají před hurikány do hlubších vod, ale naopak zůstávají poblíž pobřeží, kde po bouřích nacházejí velké množství uhynulých nebo zraněných živočichů.
Hammerschlag jejich chování zkoumal během hurikánu Matthew, který v roce 2016 zasáhl Bahamy. Vědci pomocí akustických vysílačů sledovali populaci žraloků tygřích. Očekávali, že žraloci před bouří odplavou do bezpečí, místo toho se jejich počet po přechodu hurikánu dokonce zdvojnásobil.
"Bouře usmrtila mnoho želv, ryb, humrů, krabů i ptáků. Domníváme se, že žraloci tygří ji vnímali jako příležitost k hostině na mrtvých a umírajících zvířatech," uvedl Hammerschlag.
Žraloci se podle vědců naučili využívat také pravidelně se opakující přírodní události. Každoročně například připlouvají k australskému ostrovu Raine Island v době rozmnožování mořských želv nebo k havajskému atolu French Frigate Shoals, kde se líhnou mláďata albatrosů. Za potravou přitom dokážou urazit i více než 7500 kilometrů ročně. Jeden sledovaný jedinec během tří let uplaval přes 44.000 kilometrů.
Žraloci tygří patří spolu se žralokem bílým a žralokem bělavým mezi tři druhy, které jsou nejčastěji spojovány s útoky na člověka. Odborníci ale upozorňují, že pro většinu lidí tato zvířata představují velmi malé riziko. Mnohem pravděpodobnější je podle BBC například smrt po zásahu bleskem nebo utonutí v mořském proudu.
Vědci zdůrazňují, že jako vrcholoví predátoři mají žraloci tygří zásadní význam pro fungování oceánů. Odstraňováním uhynulých živočichů omezují šíření nemocí a zároveň regulují početnost některých druhů, například želv mořských. Tím nepřímo chrání porosty mořských trav důležité pro řadu dalších organismů.
Podle výzkumnice Natashy Marosiové z Exeterské univerzity navíc jednotliví žraloci tygří vykazují rozdílné povahy a chování. Někteří jsou odvážní, jiní se vyznačují svou plachostí. Předchozí výzkumy naznačují, že si vytvářejí i dlouhodobé sociální vazby s dalšími jedinci.
