Kolem kladrubského hřebčína je dusno. Kvůli penězům

Kladrubský hřebčín přišel nedávno o dotaci 100 milionů korun na vybudování zázemí pro turisty, neboť ministerstvo zemědělství nemělo prý dost peněz na doplacení projektu. Nyní vedení Pardubického kraje kritizuje ministerstvo, že kvůli jeho liknavosti by mohl státní podnik Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem přijít o možnost získat dalších asi 300 milionů korun z evropských dotací.

Peníze hřebčín potřebuje na svou obnovu. Kraj to uvedl v prohlášení, které dal novinářům, naopak ministerstvo ujišťuje, že nic není ztraceno a že se na podkladech žádosti pilně pracuje. Dotaci z Integračního operačního programu nemůže získat státní podnik, proto ministerstvo plánovalo, že se hřebčín změní na obecně prospěšnou společnost. Zatím bez výsledku. 

"Rada Pardubického kraje konstatuje, že ministerstvo zemědělství za tři roky nebylo schopno změnit organizační formu hřebčína tak, aby byl schopen přijmout evropské prostředky," uvedli radní kraje. Ministerstvo ani hřebčín podle nich také nebyly schopny zajistit peníze na předprojektovou a projektovou dokumentaci. Kraj proto poskytl čtyři miliony korun na geodetické práce, které poslouží jako podklady pro chystané projekty. 

Ministerstvo tvrdí, že vše je na dobré cestě. "V nejbližších dnech projedná vláda transformaci hřebčína na příspěvkovou organizaci, a žádost je tedy v ideálním případě možné podat ještě letos," sdělil mluvčí ministerstva Ondřej Veselý. 

Kladrubský hřebčín datuje své počátky do roku 1579, kdy mu císař Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Od roku 2007 je díky chovu starokladrubských koní vyšlechtěných z koní starošpanělských kandidátem na prestižní seznam UNESCO. Rozsáhlý areál s desítkami objektů je v katastrofálním stavu. 

Foto: archiv