Kauza Nečasových žen
Ištvanův boj: čeká se na verdikt žalobce Zemana

Uzavření kauzy Jany Nečasové-Nagyové a bývalých vojenských zpravodajců vázne na verdiktu úřadu nejvyššího žalobce Pavla Zemana. Bývalá šéfka kanceláře premiéra a někdejší špioni jsou stíháni kvůli sledování Nečasovy exmanželky Radky. Česká se na rozhodnutí o stížnosti advokátů.

On-line deníku TÝDEN.CZ to řekl Michal Hráský, obhájce bývalého důstojníka Vojenského zpravodajství Jana Pohůnka. Podle jeho slov si stěžují na to, že se policie neobrátila na znalce z oboru armády, ale na útvar zvláštních činností Policie ČR, který do věci nemá co mluvit.

"Již všichni obvinění byli seznámeni s výsledky vyšetřování," konstatoval. Stížnost je podle jeho mínění poslední věc, která brání ukončení vyšetřování ze strany policie a předání kauzy žalobcům k vypracování obžaloby.

Je tedy jasné, že alespoň tuto část kauzy se vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci Ivovi Ištvanovi podaří dotlačit k soudu. Zda skončí odsuzujícími rozsudky, či vyšumí jako případ zpackaného trestního stíhání "trafikantů" z řad exposlanců ODS, které vyústilo v pád kabinetu ODS, je otázka.

Podle mínění advokátů i stíhání trojice bývalých zejména vysoce postavených příslušníků Vojenského zpravodajství stojí na vodě. Od poloviny května čelí obvinění za to, že měli zajistit protiprávní sledování a "získání osobních informací" o Radce Nečasové, tehdejší manželce záhy padlého předsedy vlády a šéfa ODS Petra Nečase. Žalobci i policie argumenty obhájců ignorují. Zřejmě je míní nechat na soudu. Ištvan odmítl na dotaz TÝDNE, zda se neobává, že kauza kolem sledování bývalé Nečasovy choti neskončí též fiaskem, odpovědět.

Dalším ze stíhaných kvůli sledování Nečasové je bývalý šéf vojenských zpravodajců Ondrej Páleník, jehož právník je zněním obvinění šokován. "Kauze bych přiznal nějaký smysl, kdyby mi někdo řekl, co měl můj klient udělat," prohlásil pro on-line deník TÝDEN.CZ Tomáš Sokol, obhájce Páleníka, bývalého ředitele Vojenského zpravodajství, profesionálního vojáka a velitele speciálních jednotek v Afghánistánu.

"Obvinění je naprosto neurčité. Je to stejné, jako by o mně řekli, že jsem někomu způsobil zranění, ale neřekli jaké." V obvinění totiž není nijak specifikováno, jak se měl Páleník trestného činu dopustit. "Sledování představuje miliony činností: od dvouminutového zevlování po nasazení několika sledovacích týmů k prostorovému odposlechu," poznamenal advokát. Proti Ištvanově postupu podal ústavní stížnost. Ani v rámci jejího řešení však olomoucký šéf nekonkretizoval, jakých "segmentů sledování" se dopustil právě Páleník. Verdikt soudu se očekává každým dnem.

Proti stíhání Pohůnka brojí jeho právník Michal Hráský. "Obrátili jsme se na parlamentní komisi pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství." V písemné stížnosti tvrdí, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci "zcela zásadně porušilo zákon o Vojenském zpravodajství", a to tím, že informace o činnosti rozvědky byly "zveřejněny jiným státním orgánům i veřejnosti". I na stanovisko komise se zatím čeká.

Hráský si postěžoval také na postup policie, která nedala prostor advokátům k dotazům při výslechu Petra Nečase. Totéž potvrdil i Tomáš Sokol. Ištvan to popírá: "Svědek Petr Nečas odmítl vypovídat." Což ale není pravda. "Jeho výpověď byla rozdělena na dvakrát a nevypovídal pouze jednou," poznamenal Páleníkův obhájce.

V kauze je nadále stíhána i bývalá šéfka Nečasovy kanceláře  a jeho nynější manželka Jana Nagyová-Nečasová, která měla dát ke sledování své sokyně pokyn, a další z exšéfů Vojenského zpravodajství Milan Kovanda. Oba si policie k seznámení se spisem pozvala již minulý týden.

Debakl s exposlanci

Olomoucký vrchní žalobce nepřipouští, že by šlo o špatně připravenou kauzu a zadržení Nagyové a spol. - stejně jako následné razie v jejich bytech a kancelářích - v polovině května byla hurá akce vyvolaná tím, že choulostivé informace o chystané akci pronikly do politických a novinářských kruhů. "Domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor nařizuje příkazem příslušný soud s konkrétním datem realizace, tudíž nejde ani o razii ani o nějakou, jak uvádíte, hurá akci, ale naopak o splnění soudního příkazu, jak je v právním státě obvyklé," napsal Ištvan on-line deníku TÝDEN.CZ.

Po měsíci, kdy Ištvanův úřad obvinil a soud poslal do vazby trojici "rebelů" ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu za korupci v souvislosti s výměnou poslaneckých mandátů za funkce, tedy "trafiky", se bombastická politická kauza ukázala jako exces. A případ se rozpadl jak domeček z karet. Neslavný konec monstrózní akce způsobil verdikt Nejvyššího soudu, který jasně řekl, že se na trojici exposlanců vztahuje imunita. Ištvan v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ nepřiznal, že by pochybil. Na dotaz, zda by nyní postupoval stejně a předem si nezjistil, jak experti na ústavní právo posuzují imunitu, neodpověděl.

Olomoucký vrchní žalobce se rovněž nedomnívá, že jsou opodstatněné současné stížnosti advokátů, kteří se již měsíce - verdikt Nejvyššího soudu, podle něhož je stíhání exposlanců nezákonné, padl již 16. června - domáhají vrácení zabavených věcí. "Policie nadále zcela neoprávněně zadržuje počítače, telefony, flash disky, diáře a peníze. Jde o materiály, které sahají až do 80. let. Takže si můžou pročítat, jak se uzavírají politické dohody, prostě cokoli. A to naprosto protizákonně," postěžoval si Tluchořův právník Marek Nespala, který opakovaně a zatím marně žádal o vrácení věcí klienta.

Ištvan je, jak on-line deníku TÝDEN.CZ sdělil, naprosto odlišného názoru: "O eventuálním vrácení zajištěných věcí je kompetentní rozhodnout policejní orgán s vyšetřujícím státním zástupcem, přičemž rozhodující pro takový postup, ale i pro samotné zajištění věcí je to, zda jde o věci důležité pro trestní řízení. Okolnost, zda patří osobám stíhaným či nestíhaným, nehraje roli."

To je podle Nespaly nesmysl, a to zvlášť v situaci, kdy nejde jen o imunitu. Nejvyšší soud totiž rozhodl, že se na exposlance vztahuje indemnita, což znamená, že nejsou postižitelní za výroky pronesené ve sněmovně. "Přesto nadále zůstávají 'sprostými podezřelými'," shrnul protiprávní stav Nespala. Jak podotkl, budou se po státu domáhat finanční satisfakce za vazbu a nemajetkovou újmu, tedy i právě za neoprávněné zadržování osobních věcí. Takže i tato - pro žalobce jistě neveselá aféra - bude mít pokračování. Možná i u soudu.