Spor
Ústavní soud zamítl stížnost emigranta, který vedl s bratrem při o dům
02.09.2011 15:31
Ústavní soud zamítl stížnost emigranta, jenž vedl nezvyklý spor s bratrem. V roce 1970 na něj před svým odchodem z Československa převedl šestinu rodinného domu v Praze na Smíchově, aby ji nemohl zabavit stát. Muž, jenž má nyní trvalé bydliště v Hamburku, chtěl po více než třech desetiletích podíl zpět.
S bratrem se prý už v roce 1970 dohodl, že mu podíl jednou vrátí. Justice ale emigrantovu žalobu na určení vlastnictví zamítla a neuspěl ani u Ústavního soudu. Ústavní soud sice uznal, že případ je specifický a že celou transakci v jejím počátku zapříčinila tehdejší politická situace. Totalitní stát běžně zabavoval majetek lidem, které v nepřítomnosti trestal za opuštění republiky. Pozdější vývoj však případ posunul do roviny rodinného sporu, který nevyžaduje zásah Ústavního soudu.
"Ve zkoumaném případě předpisy a praxe totalitního státu zjevně stály pouze na počátku; poté však již stát do vlastnictví předmětné nemovitosti, která zůstala, obrazně řečeno, 'v rodině', nijak, ani nepřímo, nezasahoval," napsal v usnesení soudce zpravodaj Vojen Güttler. Tříčlenný senát Ústavního soudu však nebyl jednotný. Soudkyně Ivana Janů hlasovala pro vyhovění stížnosti a zrušení posledního verdiktu.
Emigrant nyní vlastní dvě třetiny domu, jeho bratr jednu třetinu. Spor vedou o jednu šestinu.
Složitý případ
Obvodní soud pro Prahu 5 nejprve vyhověl emigrantovi, jenž tvrdil, že smlouva je od počátku neplatná, protože jde o "simulovaný právní úkon". Obvodní soud vzal v potaz především písemné prohlášení podepsané emigrantovým bratrem dva dny před darovací smlouvou. Vyplývalo z něj, že smlouva uzavřou jen "na oko" a podíl se případně vrátí původnímu majiteli.
Městský soud v Praze pak ale verdikt změnil a žalobu zamítl. Smlouva byla podle něj míněna vážně. Budoucí emigrant se chtěl zbavit podílu, aby o něj rodina nepřišla. Předcházející prohlášení je prý neurčité a není z něj jasné, jakým způsobem by mělo ke zpětnému převodu dojít. Verdikt městského soudu později potvrdil Nejvyšší soud a nyní - už definitivně - také Ústavní soud.
Ústavní soud by podle svého rozhodnutí mohl zasáhnout, kdyby nový majitel získal podíl na základě protiprávních úkonů nebo zákonů komunistické moci, což však není případ této bratrské pře.
"V tomto smyslu ztratil tento případ dimenzi, kterou by bylo jinak na místě zvažovat, totiž vliv protiprávního komunistického režimu na majetkové vztahy účastníků řízení; spor se vedl pouze o výklad úkonu, který tehdy oba blízcí příbuzní učinili," uzavřel Ústavní soud.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.