Očima Martina Hekrdly
ČEZ není Sud prachu

Seriál patálií ČEZ na Balkáně byl už pomalu začleněn do všední každodennosti. Nejprve dostali v loňském roce vysoké faktury za elektřinu Albánci. A z toho vzešlé pozdvižení vedlo v lednu k odebrání licence - k faktickému vyvlastnění - distribuční společnosti ČEZ Shpërndarje. Na počátku letošního roku pak dostali Bulhaři faktury od českých společností ČEZ a Energo-Pro, jakož i od rakouské EVN. A v úterý 19. února zahájila Sofie proces odebírání licencí. Vlastnictví nesvato, budou se "znárodňovat" investice a předpokládané zisky.

O suchý úřední proces primárně nejde. I když s Albánií je už v běhu nudná arbitráž, kterou si ČEZ hodlá vykompenzovat ztracené investice (asi 200 milionů eur). A Bulharsko je v arbitráži dozajista (a doslova) "další stát na holení". V pondělí znovu - rozpumpovávají se už celý týden - vyšly desítky tisíc Bulharů do ulic dvaceti svých měst. Lidé pálili nejen faktury za elektřinu (a také za topení, vodné a stočné), ale i policejní vozy. A zahazovali kamením pořádkové oddíly, vládní budovy i parlament.

Politický analytik Jevgenij Dajnov na kameru v úterý prohlásil, že "v zemi nazrává revoluční situace". Ano, tak to řekl! A revoluční situace, pokud je vskutku zralá, vždy znamená jediné: že "ti dole" už postaru žít nechtějí a "ti nahoře" zase nemohou. Jsou chvíle, kdy neplatí rčení "Když se chce, všechno jde." Prostě to nejde. Bezděčně tenhle fakt vyjadřují davy Bulharů v ulicích logickým defektem ve spojení dvou hesel: "Mafie! Demisi!" Viděl někdy někdo, aby Cosa Nostra uspořádala sjezd a nadpoloviční většina kmotrů si na něm odhlasovala rezignaci na sféry vlivu a na zdroje výpalného?

A tady je třeba se české firmy ČEZ, ba i rakouské EVN, důrazně zastat. Pravda, vypadalo to, že česká energetická skupina schválně přilévá olej do ohně, když v prohlášení ujišťuje veřejnost, že plní veškeré závazky vyplývající z ustanovení privatizační smlouvy z roku 2004. Ani člověka jednotlivého, natož celý národ, zrovna nepotěší, když mu někdo připomene, jaký byl trouba. Firma navíc oznámila, že text smlouvy je slovo od slova k dispozici na internetu a kdokoli se s ním může seznámit. Zazpívat zraněnému býkovi "Červený šátečku" do ouška a pro ilustraci mu s rudým kusem látky točit před krhavýma očima, bylo by asi bezpečnější.

Výbušná pravda

Ale ČEZ má podle všeho pravdu. Smlouva je, jaká je, a "sedí" podle evropského práva, všech "byznysnorem" a možná i "dobrých mravů" (běžných ovšem v první cenové skupině pod lustry křišťálovými). To, co tu nesedí, je jenom maličkost: "normální" měsíční platby za elektřinu (a další služby, bez nichž je evropský člověk automaticky vyřazen z civilizace) požadují na většině lidí z Balkánu celý jejich měsíční příjem. Celý!

Tuhle pitomost si nevymyslel ČEZ. Ani Rakušané z EVN. Dokonce ani Kalousek to nebyl. Tohle si vymyslela Evropská unie, takto nastavila podmínky. A mračí se už dlouho přísně na Balkánce, kteří již delší dobu pružně "přizpůsobují okolnostem" fyzicky nesplnitelné normativy EU. "Jednotný energetický trh" je zničující rovný metr na nerovné subjekty. Patří do téhož stupidologického soudku, jakým je daňový dumping (vnitrounijní závody za daňovou láci), nerovnováha exportérů a importérů (věřitelů a dlužníků) anebo šoková léčba krize podkopáváním růstu. Jde o styl středověkých lapiduchů, kteří nad mrtvým pacientem pronášeli: "Zemřel, přestože jsme mu opakovaně pustili žilou." Že právě proto zemřel, je ani nenapadlo.

Balkán byl pojmenován historiky, sociálními mysliteli i válečnými stratégy "sudem prachu" už v 19. století. A vskutku jím - i mnohem dříve a mnohem později - také byl. Je explozivní směsí pořád. Asi proto se - jako obvykle - evropské metropole zrovna tam (a vlastně v celém Středomoří) pokoušejí škrtat jednu sirku za druhou. U ultravodivé zápalné šňůry, zvané bleskovice. A ještě je snad ani nenapadlo, kam vede.