Vystěhování Romů
EU: Rumuni, Bulhaři a Češi jsou "Romové“

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg coby Evropan vyslovil svůj názor (ale zároveň názor šéfa diplomacie České republiky) na vystěhovávání Romů z Francie. "To, jak prezident Sarkozy vyhošťuje rumunské občany, je proti duchu a stanovám EU. Mírně řečeno, když se na to díváte, nelze se ubránit podezření, že v tom hrají roli taky rasistické pohledy," prozradil kníže Lidovým novinám.

Premiér Petr Nečas jeho vyjádření odmítl: "Dávat tomu automaticky nějaký rasový podtext mně připadá velmi laciné, ale já nechci v tuto chvíli zaujímat žádné kategorické stanovisko k prohlášení pana ministra." Schwarzenberg pak ze silného výroku poněkud vycouval; prohlásil cosi ve smyslu "zvonka to tak vyzerá".

Ve Francii (a nejen tam, taky třeba v Itálii) se usazují Romové z Rumunska a Bulharska. Už dlouho. Budují si tam jakési tábory; někde v kempech, někde na místech, kde kempování není povoleno. Pak tam žijí samo sebou déle než tři turistické, povolené měsíce, což těžko nesou místní obyvatelé. Loni probíhal odsun Romů z Itálie a likvidace jejich táborů. Letos je vyhání prezident Sarkozy.

Rasistický kontext? Kdyby se většině z místních obyvatel za humny usadili chudí cizinci a kempovali tam rok, dva nebo i víc, asi by to vyvolávalo značnou nelibost.

Francie zná tři druhy Romů: místní, usazené. S těmi není problém. Pak kočující. Ti mají svá místa na kraji měst, kde se utáboří a za čas jedou dál. (Podobně jako v Rumunsku, třeba.)Ani s těmi nemají problém. A pak jsou Romové, kteří přicestují z jiné země, nejsou kočovníci, chtějí se usadit jinde. S těmi místní problém mají. A měli by je i dejme tomu s Ukrajinci nebo Čechy, kdyby se tak někde na dlouho, na divoko utábořili.

Sarkozy, šikovný populista, možná odsunem těchto "nelegálů" řeší jiné problémy, své vlastní. Ale faktem je, že to řešení podporuje valná většina Francouzů. A faktem je i to, že usadit se někde na parkovišti a žít tam v přívěsu či maringotce poněkud koliduje s většinovými představami o tom, jak se má v Evropě žít. Těžko tedy Nicolase Sarkozyho vinit z rasismu.

Problém má i další rozměr. EU je chápána jako prostor volného, svobodného pohybu. Většina starousedlíků ale dávno ani netuší, co to je VOLNÝ, SVOBODNÝ POHYB, dávno nejsme KOČOVNÍCI, ale totální, ztuhlé usazeniny. Pro lidi, kteří jsou původem kočovníci, kterým stačí přívěs k životu, je unie ráj. Jenže EU to tak nemyslela, víme. A teď hledá řešení... blbě. Už 6. září se uskuteční ministerské setkání o migraci. Probírat tam budou ("oni") i deportace bulharských a rumunských Romů, kterým ve Francii vypršelo povolení k pobytu. To je O. K., ale třeba Bulharsko a Rumunsko, tedy země původu Romů, nedostaly na schůzku pozvání. My, to jest zem, odkud Romové utíkají do Kanady, jsme taky nedostali pozvání. Kanada se však zúčastní...

Zdá se, že EU je jednotná jen v něčem a někdy. Jen NAVENEK. Brusel to dělá špatně. Unie se skládá ze zemí první, druhé a třetí kategorie a EU to podporuje a rozvíjí. Integrace pak je jen prázdnou ideou, ve skutečnosti probíhá tichá dezintegrace, rozdělování.

Pro antirasisty může být útěchou, že pro velké, staré země EU jsme my, Rumuni a Bulhaři cosi jako Romové. Což je vlastně docela pěkné.